facebook
Chudý židovský intelektuál a politický exulant neměl s výtvarným uměním celkem nic společného, ostatně měl k tomu nulové podmínky. Sto let po vydání Komunistického manifestu se však Karl Marx stal jednou z tváří vládnoucí ideologie mimo jiné i v Československu; všudypřítomné sérii portrétů čtveřice Marx–Engels–Lenin–Stalin se tehdy ironicky říkalo „vývoj vousu“. Dobově typická snaha nalézt oporu pro budování nového typu společnosti v citátech ze spisů autoritativních klasiků v čele s Marxem byla v případě teorie a dějin umění odsouzena k neúspěchu: pokud Marx a Engels psali o umění, šlo vždy o literaturu. Následujících čtyřicet let se přesto někdy s větší, jindy s menší intenzitou požadovalo, aby tento obor byl stejně jako všechno ostatní myšlení marxisticko-leninský a v mnoha vydaných textech té doby takovou sebeidentifikaci skutečně najdeme. Co označení „marxistické dějiny umění a výtvarná kritika“ znamenalo?
Uzavřený článek / Přihlašte se
Vážený uživateli, přístup k tomuto článku je umožněn
pouze předplatitelům časopisu Art+Antiques.
Přihlašovací údaje jsou zasílány společně s předplatitelskou ARTcard.
