MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 prosinec - leden

Cena Věry Jirousové 2015

Praha – Cenu Věry Jirousové za dlouhodobou práci na poli kritiky si odnesl Jiří Ptáček, který již deset let naplňuje výtvarnou rubriku v časopisu Nový prostor, přispívá do různých oborových periodik, včetně Art+Antiques, a svůj jasně artikulovaný názor prezentuje na svém blogu a vnáší ho i do obecněji zaměřených médií. „Nový prostor je sociální a solidární, což jsou hodnoty, které uznávám, a mám pocit, že svým psaním přilákám určitou skupinu čtenářům,“ popisuje svůj vztah k časopisu laureát. „(Ptáčkova práce je) soustředěnou službu uměleckému provozu. Na základě vlastního dlouhodobého terénního výzkumu objevuje sám nové osobnosti a témata,“ dodala k rozhodnutí poroty jedna z jejích členek Sláva Sobotovičová.

Cenu pro mladé autory do 28 let získala Klára Peloušková, studentka Katedry teorie a dějin umění na VŠUP, která se do ceny přihlásila s textem Život ve zdech galerie věnovaným tvorbě Carstena Höllera. Peloušková je redaktorkou serveru Artalk a má za sebou řadu kurátorských prací a hned několik zahraničních stáží. „Je to kvalitní text, v němž autorka zasazuje konkrétní dílo v širší kontext a jasně formuluje svůj postoj. Zajímavá je určitě také úvaha o roli designu a kritické zhodnocení kurátorské koncepce,“ dodávají k rozhodnutí poroty Dušan Zahoranský a Tereza Stejskalová.

Hodnocení přihlášených textů probíhalo anonymně. Z necelé třicítky mladých kritiků vybírali vedle zmíněných ještě Miroslav Balaštík (šéfredaktor časopisu Host) a František Zachoval (v současnosti ředitel Českého centra v Bukurešti). Doposavad byli v kategorii etablovaný kritik oceněni Ivan Mečl, mimo jiné za vedení časopisu Umělec, a Tereza Stejskalová za redaktorskou práci v čtrnáctideníku A2. V kategorii mladých kritiků pak cenu získaly Tereza Jindrová a Anežka Bartlová, které v té době byly rovněž studentkami stejné katedry jako laureátka letošního ročníku.

Letošní cena nabídla zatím nejbohatší doprovodný program. Organizátoři ve spolupráci s Vědecko-výzkumným pracovištěm AVU uspořádali mezinárodní konferenci Art Criticism 2.0. Téma setkání by šlo zjednodušeně popsat jako tázání po roli umělecké kritiky v době internetu. Hlavním hostem byl historik umění a redaktor časopisu October David Joselit, který představil svůj Slow art manifesto, tedy manifest pomalého umění. Jeho hlavní tezí je, že rolí kritika v současnosti je umění zpomalovat. Podle Joselita totiž došlo k akceleraci umění, jehož rychlý vznik, pohyb, sdílení, vnímání i prodej mění jeho samou podstatu.