MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2012 červen

Deset let

V červnu to bude deset let od chvíle, kdy se na stáncích objevilo premiérové číslo Art+Antiques.   „Umění je hodnota, inspirace, investice, životní styl. Art+Antiques je určen všem, kteří chtějí se stylem žít,“ napsala ve svém úvodním slově zakladatelka a první šéfredaktorka časopisu Jana Chytilová, dnes režisérka pořadu Artmix na České televizi. „Snoubí se v něm hezká grafika s kvalitním obsahem: aukce, starožitnosti, portréty umělců, příběhy děl, obrazů, domů, rozhovory. Najdete v něm rady pro sběratele, výsledky dražeb. Vše přehledné, stručné, informačně nasycené,“ přivítal nový titul týdeník Reflex.

V základní koncepci a směřování je Art+Antiques stále tím stejným titulem jako před deseti lety, v mnohém jsme se však změnili. Prvním mladým umělcem, který se objevil v rubrice Talent (ekvivalent dnešní rubriky Portfolio), byl tehdy třicetiletý Ján Mančuška, což svědčí o tom, jak dobré oko tehdejší redakce měla. Článek psala Lenka Lindaurová, která časopis posléze tři roky vedla. Rozhovor s hercem Jaroslavem Duškem o jeho vztahu k umění, který se rovněž objevil v premiérovém čísle, bychom dnes naopak už sotva zařadili.

Ve srovnání se zahraničními časopisy o umění má Art+Antiques dodnes nebývale široký záběr. Snažíme se současně oslovovat návštěvníky velkých výstav, zájemce o aktuální umění, sběratele a milovníky starožitností, příznivce designu a architektury, laiky i odbornou veřejnost. V Německu či ve Francii by se jednalo (respektive se jedná) minimálně o čtyři různé časopisy. Tato žánrová a tematická pestrost je naší výhodou i nevýhodou. Jen díky ní jsme ve vysoce konkurenčním prostředí českého mediálního trhu schopni přežívat, ne všem tématům, která by si to zasloužila, se však dokážeme věnovat v patřičné hloubce a rozsahu.

Současná redakce časopis připravuje od ledna 2007. „Nechceme si stěžovat, co všechno nefunguje a jak málo pozornosti se výtvarnému umění dostává. Neuspokojivé poměry nejsou omluvou pro vlastní lajdáctví. Věříme, že na umění záleží, a proto věříme i v důležitost psaní o něm. (...) Základní orientace časopisu se nemění, naším cílem je však posílit jeho zpravodajskou hodnotu a přicházet s takovými články a s takovými tématy, které budou nejen čtenářsky atraktivní, ale na kterých také skutečně záleží,“ psal jsem tehdy ve svém první editorialu nazvaném Na umění záleží.

Nakolik se nám tento úkol daří naplňovat, musíte posoudit vy, naši čtenáři. Za redakci mohu říct jen tolik, že ho stále bereme vážně a za deset let přízně vám děkujeme.