MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

říjen / 2018
Aktuální
číslo
  říjen

/ František Kupka v Národní galerii

/ Rozhovor s Petrem Písaříkem

/ Ruské a ukrajinské exilové umění

obsah

 

Výběr z archivu

O nejslavnější Schieleho kresbě ve
sbírce pražské Národní galerie

Na okraj výstavy Konec zlatých časů...

Rozhovor s Josefem Koudelkou
"Knížka je daleko víc než jedna fotografie.
Každý dokáže, třeba i náhodou, udělat
jednu,dvě slušné fotografie, ale dát
dohromady pořádnou knížku, aby to
dávalo smysl, to je něco jiného."

Rozhovor se Zdenkem Felixem 
Teoretik umění Zdenek Felix je jako tažný
pták, nestěhuje se však za dobrým poča-
sím, ale za uměním. Koncem dubna
oslavil osmdesátiny, rozhovor s ním jsme 
přinesli právě před deseti lety.

Galerie online

Před vánoci uvolnila Národní galerie asi 300 děl ve vysokém rozlišení volně stažení. Navázala tak na Moravskou galerii, která začátkem června zprovoznila nový portál sbirky.moravska-galerie.cz, kde uživatelé najdou téměř 200 tisíc sbírkových předmětů, zdigitalizovaných a přehledně utříděných. Inspiraci si v Brně vzali z úspěšného projektu Web umenia (webumenia.sk), který je online katalogem sedmi slovenských galerií financovaných z veřejných rozpočtů. Nová databáze Moravské galerie využívá stejného zdrojového kódu jako Web umenia.

Slovenská ani brněnská varianta nabízejí ke stažení díla autorů, kteří jsou již 70 a více let po smrti, jak ukládá autorský zákon. Obě rozhraní též navrhují uživateli související položky a poskytují základní technické informace (rozměry, datace, autor). Web umenia obsahuje navíc například i sekci článků, v níž je možné najít krátké zprávy o výstavách nebo texty kontextualizující jednotlivé autory a díla. Proti tomu česká Národní galerie nabízí díla ke stažení pod licencí Creative Commons, zájemce se ale na webu dozví pouze základní údaje o daném díle. Nevýhodou je zatím spíše množství – vzhledem k již takřka deset let trvající digitalizaci naplňuje zájemce počet zveřejněných obrázků spíše očekáváním než uspokojením.

Z hlediska autorského zákona může být zveřejnění sbírek na internetu problematické, neboť po dobu sedmdesáti let od smrti autora mají držitelé autorských práv výlučné právo rozhodovat o využívání díla, včetně jeho šíření a rozmnožování. Vytváření katalogů sbírek je sice chráněno knihovnickou licencí, jejich zveřejňování je však možné jen tehdy, „zamezí-li (galerie) zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu“. V praxi to znamená zveřejňování reprodukcí pouze v náhledové kvalitě, otázkou však může být, jaká velikost digitální reprodukce je dostatečně nízká, aby nemohlo dojít k neautorizovanému užití díla.

Větší otevřenost muzeí a galerií ve zveřejňování svých sbírek na internetu je trendem posledních let. Průkopníkem na tomto poli bylo amsterodamské Rijksmuseum, které před pěti lety nejenže umožnilo stahovaní reprodukcí děl starých mistrů v tiskové kvalitě, ale nebrání ani jejich dalšímu využití, včetně komerčního. Aktuálně takto volně poskytuje ke stažení 300 tisíc položek. Nedávno se k podobnému kroku rozhodlo i newyorské Metropolitní muzeum, které začátkem letošního roku uvolnilo reprodukce ve vysokém rozlišení k 375 tisícům sbírkových předmětů, a to opět k jakémukoliv použití. Tento postup je však možný jen v případě děl, která již nepodléhají ochraně z hlediska autorského zákona.