MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 duben

K odvolání ředitele GKK

V krátké době po odvolání Ivana Neumanna z funkce ředitele ČMVU v Praze následuje odvolání Marcela Fišera z postu ředitele Galerie Klatovy/Klenová (GKK). Na první pohled zcela jasné: s nástupem ČSSD k moci dochází ke zpolitizovaným výměnám ve vedení krajských organizací a institucí, po nemocnicích, sociálních ústavech atd. přichází na řadu i galerie. Ale není to vůbec tak jednoznačné – pokus o odstranění obou jmenovaných ředitelů proběhl už za bývalého vedení krajů z přesně opačné stranické pozice.

V případě ČMVU šlo především o lukrativní místo a tři domy v Husově ulici v Praze, které tak úporně hájil Ivan Neumann; to, že budou v daném místě zachovány výstavní prostory, považuji za velký úspěch, kde sedí úředníci, ředitelé a kurátoři nemusí veřejnost už tolik zajímat. V případě Marcela Fišera je to složitější. Jeho jmenování Ministerstvem kultury v Praze v polovině roku 2000 předcházelo náhlé odvolání jeho předchůdkyně Marcely Flašarové, na kterém měl také svůj podíl, což mu jeho odpůrci dodnes nemohou odpustit, zrovna tak jako výpověď kurátorce Heleně Hrdličkové před několika lety. Marcel Fišer (rodák ze Žichovic u Rabí, bytostně spjatý s klatovským regionem) přejímal renomovanou galerii s výborným výstavním programem (připomenu například cyklus výstav a katalogů Šedá cihla) a dalšími aktivitami – zejména mezinárodními sympozii, co je však důležité, dokázal tento program dál rozvíjet do nebývalé šíře (paralelně zde probíhalo až 7 výstav), o dalších akcích ani nemluvě – přednášky, zájezdy, sympozia Contacts, letní Artfesty, přehlídky absolventských prací evropských vysokých uměleckých škol Start point, ankety Osobnost roku atd. Jejich výčet by zabral mnoho místa, stačí se podívat na internetové stránky GKK. Jeho aktivity nemají v podobných institucích obdobu, dokázal získat pro umění nové prostory, např. kostel sv. Vavřince v Klatovech, vytvořil podmínky pro rezidenční pobyty umělců ve Vile Paule na Klenové, kde zřídil grafickou dílnu pro mezinárodní sympozia Linoryt, pro výstavy využíval i rybník (!) Kocmouch (Art&Pond) atd., atd.

Ale co považuji za vůbec nejdůležitější – právě on dokázal veškeré činnosti GKK dát pevné odborné základy (neboť pouhý entuziasmus vždy nestačí) a skutečnou profesionalitu – o čemž svědčí nejen vysoká úroveň výstav a všech akcí, ale i publicistická a vydavatelská činnost galerie – katalogy výstav, vědecké sborníky, časopis Pars pro toto a další. Vytvořil kolem sebe mladý kurátorský tým (Edith Jeřábková, Pavel Vančát, Jan Freiberg), který rozjel naplno výstavy zejména mladých umělců, nezapomínal ale ani na klasiky a spolupráci s nejpřednějšími kurátory, kunsthistoriky a institucemi v Česku i v zahraničí. Jeho program byl vyvážený, důležité místo v něm hrálo i zaměření na region, např. výstavy X+X, sborníky k osobnostem (Váchal) nebo místům regionu (Týnec). Já sám jsem s ním často a rád spolupracoval, i když jsme se v mnohém neshodli, naše rozepře nikdy nepřekročily meze přátelství.

Nechápal jsem jeho politické hrátky (vždycky říkal, že politika je jen taková hra, která ho baví), ani to, že se nedokázal v tomto směru poučit – hrozbu odvolání z funkce zažil už jednou, ovšem ze strany ODS, brzo po vzniku Plzeňského kraje bylo jeho odvolání na pořadu schůze Rady a jen náhodou – z časových důvodů – bylo odloženo na další jednání. Záminka byla stejná jako nyní, ekonomické nesrovnalosti, vždy se něco najde, pravým důvodem však byla jeho kandidatura za Sdružení nezávislých kandidátů. V nastalém mezičasí se naštěstí podařilo osobními intervencemi vlivných přátel tento bod stáhnout z jednání. Tenkrát Marcel řešil situaci přestoupením do strany mocných (dle mého názoru to byla chyba). Nevím, jak ji bude řešit nyní – jako člen ODS, která praktikovala a praktikuje stejné postupy proti svým politickým protivníkům, by se vlastně neměl čemu divit – vždyť je to jen taková hra! Já, který nečtu noviny a ani se nedívám na zprávy, se tomu však divit nepřestávám. Myslím si, že ředitele GKK takových kvalit, jaké má Marcel Fišer, bude Plzeňský kraj jen těžko hledat. Nechci soudit nikoho, jedno je však jisté: výsledkem těchto změn je škoda pro všechny strany bez rozdílu, nejvíc ale pro Klatovsko a pro nás, kteří máme rádi kvalitní umění.