MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2007 leden

Koho potkáte v aukční síni

Co se vám vybaví, když se řekne aukce? Většina lidí s rozpaky odpoví, že na aukci nikdy v životě nebyli. Že si ji však představují tak nějak, jak to viděli ve filmu. Dámy v drahých kožiších, pánové v nejlepších značkových oblecích, licitátor přihazuje nuly po tisícovkách tvrdé měny. Kratochvíle znuděných boháčů a předstíraná uměnímilovnost zbohatlíků. Něco, s čím normální člověk za svůj život vůbec nepřijde do styku.

Nevylučuji, že i tak může aukce vypadat, avšak realita v českém prostředí je této představě dost vzdálená. Objevili bychom společný charakteristický rys návštěvníka našich aukcí? Velmi obtížně. Jsou to úspěšní podnikatelé hledající výhodnou investici, ale také zanícení sběratelé ochotni se i zadlužit, jen aby získali do sbírky další drahocenný kousek. Obchodníci kalkulující s jakou provizí se jim předmět povede střelit dál. A pak také zvědavci. Ti, kteří zatím ke světu dražeb pouze přičichávají, sbírají drahocenné informace a na svůj první obchod s uměním se teprve chystají. A nebo jenom chtějí vidět, jak to na takové aukci vypadá. Může se tam však objevit i člověk, který při náhodném listování katalogem zjistil, že je v aukci nabízen portrét jeho maminky z mládí, který dosud znal jen z vyprávění.

Aukční síně však mají i svou druhou, na první pohled méně viditelnou tvář. Mezi přítomnými sedí obvykle i ti, kteří předměty do aukcí nabízejí. Mladí lidé prodávající vzácný šperk po předcích, aby si vypomohli k bydlení. Staří manželé stěhující se do malých prostor, kam se kvalitní bytelný nábytek, věrně jim sloužící od jejich svatby, už nevejde. Rodina z Ostravy, která dosud netuší, že ta doma trochu překážející socha lučištníka, na kterou se léta prášilo, z nich ze dne na den učiní milionáře. Dědeček, který se zklamán dovtípil, že jeho celý život shromažďovaná sbírka zbraní bude pro jeho potomky jen přítěží, a tak ji raděj prodá někomu, kdo o ní bude pečovat se stejnou láskou jako on. Stará paní ze zámoří, pro kterou se prodej oleje českého malíře z tatínkovy sbírky stal důvodem pro návštěvu rodného města po sedmdesáti letech. A také jiná paní, již natolik sešlá věkem, že poté, co byl její obraz úspěšně prodán v aukci, zarputile tvrdí, že tam nabízen vůbec nebyl.

Když příště navštívíte nějakou aukční síň nebo budete o návštěvě dražby jen uvažovat, nehledejte tam umělý svět pánů svírajících v ruce klíčky od Ferrari a dam jak vystřižených ze žurnálu. Zkuste si spíš připomenout, že je to nejen prostor, kde probíhají výhodné obchody, ale především místo, kde se prolínají různorodé lidské osudy.