MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 duben

Kultura na Hradě

Praha – Na přelomu února a března došlo k výměně na postu vedoucího oddělení kultury Správy Pražského hradu (SPH). Historičku umění Kateřinu Horníčkovou, která tuto funkci zastávala od června 2005, vystřídal divadelní dramaturg Václav Beránek. Ten dosud působil v Agentuře Schok, která na Hradě pořádá Letní shakespearovské slavnosti.

Smysl a důvody této nenadálé výměny nejsou jasné. „Na místě odborníka na umění, kterým Kateřina Horníčková bezpochyby je, se objevil manažer s mnohaletou zkušeností v oblasti kultury,“ odpověděl tiskový mluvčí David Šebek na otázku, proč byla Horníčková odvolána. Tutéž větu pak použil i jako odpověď na otázky, proč byl vybrán právě Beránek a co si SPH od této výměny slibuje.

Mlhavost Šebkových odpovědí i fakt, že SPH sama o výměně vůbec neinformovala, mimoděk dokládají, jak malé důležitosti se dnes kultura na Hradě těší. Představa, že by kulturní oddělení reálně určovalo programové směřování SPH a že by tedy nástup nového šéfa něco znamenal, je do značné míry iluzorní. „Smyslem SPH i jednotlivých odborů a oddělení je pouze poskytovat krytí Klausovým lidem. Aby to bylo na koho hodit, když se stane nějaký průšvih. Nemá to absolutně žádný systém, každý se vyjadřuje ke všemu, každá věc se schvaluje zvlášť. Dělat nějakou koncepční práci je v tom zcela nemožné,“ popisuje poměry na Hradě Kaliopi Chamonikola, která byla vedoucí kulturního oddělení od podzimu 2004 do května 2005.

Že se poměry na Hradě od té doby nijak výrazně nezlepšily, potvrzují i současní zaměstnanci. V situaci, kdy jednotlivá oddělení nemají jasně vymezené kompetence, nabývají na důležitosti osobní vztahy a intriky. Hlavním důvodem, proč byla Horníčková sesazena, měly být například její konflikty s vedoucí hradních památkářů Ivanou Kyzourovou. Hradní odbor památkové péče sice není ani součástí SPH, ale tak to prý na Hradě chodí. O kompetenčních sporech právě s Ivanou Kyzourovou koneckonců hovoří i Kaliopi Chamonikola.

Za Václava Havla měla SPH velkou míru autonomie a snaha otevřít a co nejvíce oživit hradní areál byla zároveň jednou z prezidentových priorit. Výsledkem byl velice živý kulturní program. Zejména seznam výstav z první poloviny 90. let dnes působí téměř neuvěřitelně. Na Hradě vystavovaly takové osobnosti světového umění jako Antoni Tapiés, Jannis Kounnelis, Antony Gormley či Christian Boltanski. Vlajkovou lodí SPH se postupně staly velké výstavní projekty. Během Havlova prezidentství se uskutečnily tři – Josip Plečnik, Rudolf II. a Praha a Deset století architektury. Čtvrtý, Karel IV. – Císař z Boží milosti, s jehož přípravou se začalo v roce 1999, se odehrál až po nástupu Václava Klause.

Nejvýraznějším konfliktem mezi SPH a Kanceláří prezidenta republiky (KPR), k němuž za Havlova prezidentství došlo, byla výstava Politik-um na jaře 2002. Hradní kancléř na poslední chvíli zakázal projekt skupiny Pode Bal, zabývající se odsunem sudetských Němců. Umělci chtěli mimo jiné na Matyášovu bránu vyvěsit nápis Kunst macht frei, parafrázující slogan Arbeit macht frei na branách nacistických koncentračních táborů.

Václav Klaus a jeho tým od začátku zdůrazňoval, že kultura na Hradě má sloužit především k reprezentaci prezidentského úřadu. V praxi to znamená nejen příklon ke konzervativnějším tématům a staršímu umění, ale do značné míry také transformaci SPH v pouhou servisní organizaci, která se vyhýbá náročnějším projektům. Naplno se to projevilo před třemi lety při výstavě Karel IV. – Císař z Boží milosti. Ve snaze dosáhnout co nejrychleji maximální návštěvnosti SPH rozprodala vstupenky se slevou školám, takže běžní návštěvníci se na výstavu neměli šanci dostat. Na poslední chvíli také odstoupila od vydání katalogu, a to s argumentem: „SPH není vědecká instituce.“ S přípravou žádného dalšího projektu srovnatelného rozsahu se už nezačalo.

Nové směřování kulturní politiky Hradu mělo též za následek výraznější podřízení SPH Kanceláři prezidenta republiky. KPR začala zasahovat i do jejího každodenního fungování. Od května loňského roku byl tento stav formalizován zřízením nové funkce Zástupce vedoucího kanceláře pro oblast komunikace a kultury, který má SPH přímo na starost. Na toto místo byl z postu tiskového mluvčího prezidenta povýšen Petr Hájek.

Agentura Schok, jejímž jednatelem nový vedoucí oddělení kultury Václav Beránek posledních pět let byl, má až do roku 2056 v pronájmu areál Nejvyššího purkrabství. Smlouva na takto dlouho dobu byla s agenturou uzavřena proto, že se zavázala purkrabství na vlastní náklady rekonstruovat. Jde přitom o společnost s ručením omezeným se základním kapitálem pouhých 200 tisíc korun. Spolumajitelem agentury je nicméně člen představenstva PPF Evžen Hart a právě PPF finančně zajišťuje i Letní shakespearovské slavnosti, které agentura pořádá.

Když agentura v roce 2004 zvítězila v konkursu na pronájem purkrabství (předchozím nájemcem byla Leica Gallery), sliboval Beránek, že areál bude opraven do léta 2006. S rekonstrukcí se ale dodnes nezačalo. „Co se rekonstrukce týče, nejsme z hlediska smluv v ničem ‚po termínu‘. Navíc není pravda, že by se cokoliv odkládalo – přípravy na rekonstrukci probíhají,“ komentuje tuto situaci hradní mluvčí Šebek.