MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2018 duben

Londýnský model

Berlínský model v Praze / Galeristé běžně vozí na zámořské veletrhy díla v zavazadlech a sdílejí pokoje po čtyřech lidech, aby snížili astronomické náklady nájmů za "kóje". Veletrhy samotné však asi nouzí netrpí. Následují vlastně model gentrifikace, tedy intenzifikace jednotlivých druhů kapitálu a sítí v jednom místě, která vede k extrémnímu zvyšování cen prostoru. V míře viditelnosti a v možnostech navázání kontaktů, které galerie účastí na daném veletrhu získá, se investované peníze mohou vyplatit. Ale také nemusejí. Provozovat komerční galerii je většinou dlouhodobá investice, ke které je potřeba kapitál. A veletrhy podobně jako velké korporace tento kapitál akumulují, tedy ne jen penízem ale i kapitál informační, společenský nebo mediální, který následně přeprodávají účastnícím se galeriím. Samozřejmě za takovou cenu, aby na tom vydělali. 



Uzavřený článek / Přihlašte se




Vážený uživateli, přístup k tomuto článku je umožněn
pouze předplatitelům časopisu Art+Antiques.
Přihlašovací údaje jsou zasílány společně s předplatitelskou ARTcard.