MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2018 květen

Max Hollein: Frankfurt – San Francisco – New York

  • Datum / 10. 05. 2018
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

New York – Metropolitní muzeum v New Yorku bude mít od srpna letošního roku nového ředitele. Po pouhých dvou letech působení v čele Sanfranciských muzeí umění se sem přesune Max Hollein.

Hollein převezme otěže v poměrně komplikované situaci. Met je už více než rok bez ředitele. Když v únoru loňského roku post nedobrovolně opouštěl Thomas Campbell, hrozil muzeu rozpočtový schodek ve výši 40 milionů dolarů. Na vině bylo podle kritiků právě Campbellovo vedení, respektive jeho příliš smělé expanzivní a modernizační plány. Jejich součástí byl i pronájem někdejší budovy Muzea Whitney, dnešní Met Breuer, za účelem prezentace krátkodobých výstav současného a moderního umění – oblastí, jež byly v dramaturgii muzea nově akcentovány. Vynucené úspory vedly k propouštění a na neurčito byla také odložena přestavba křídla hlavní budovy na Páté avenue podle projektu Davida Chipperfielda, která měla stát 600 milionů dolarů.

Max Hollein tak bude muset ve funkci rozhodnout, jestli tento projekt definitivně pohřbít, nebo se na něj znovu (po Campbellově neúspěchu) pokusit sehnat peníze; podobně s blížícím se rokem 2023, kdy vyprší pronájem Met Breuer, vyvstane otázka, zda smlouvu prodloužit, nebo se s tímto detašovaným výstavním prostorem rozloučit. Zabývat se jistě bude muset také kontroverzemi kolem změny v politice dobrovolného vstupného, která se od nového roku nevztahuje jako dosud na všechny návštěvníky, ale jen na rezidenty státu New York. Hollein přitom nebude absolutním vládcem muzea, o pravomoci se jako ředitel bude dělit s "prezidentem” Danielem H. Weissem. (Prezident má v Met na starosti finanční a administrativní záležitosti, na rozdíl od ředitele není podmínkou výkonu funkce uměleckohistorické vzdělání. Weiss má nicméně vedle titulu MBA z Yale School of Management vystudované dějiny na John Hopkins University.)

Rodilý Vídeňan Hollein je jednou z hvězdných figur současného muzejního managementu. Proslavil se především během svého patnáctiletého působení ve Frankfurtu, kde nejprve v roce 2001 obsadil post ředitele Schirn Kunsthalle a o pět let později i Muzea Städel a Sochařské sbírky Liebighaus. Frankfurtská léta naznačují, že shánění peněz patří k Holleinovým silným stránkám. Städel se mu podařilo rozšířit o nově zbudované podzemní prostory určené k prezentaci moderního a současného umění. Fundraisingová kampaň se neobracela jen na superbohaté mecenáše, ale také do širších řad kulturymilovných Frankfurťanů. Jejím dominantním motivem přitom byly svítivě žluté holínky, které vedle toho, že představovaly pracovní obuv stavebních dělnic a dělníků, bylo možno zakoupit a po dobu stavby je také nosil bez ohledu na počasí sám ředitel Hollein.

Max Hollein je syn významného postmoderního architekta, držitele Pritzkerovy ceny Hanse Holleina (pro Frankfurt Hans navrhl sídlo jiné významné, Maxem ovšem nikdy neředitelované instituce – Muzea moderního umění MMK). Vedle dějin umění ve Vídni vystudoval i ekonomii; první velkou institucionální zkušenost má z newyorského Guggenheimu. Působil zde jako asistent ředitele Thomase Kerna v době, kdy muzeum realizovalo projekt filiálek v Berlíně, Los Angeles a především v portugalském Bilbau. Jeho prací se prolíná dávka postmoderní sensibility 80. a 90. let, patrná především v někdy provokativní frivolnosti, s níž se pohybuje mezi světem (show)businessu na jedné straně a „vysokého“ umění na straně druhé. Ne náhodou kurátoroval v roce 2012 v Schirn výstavu Jeffa Koonse, ve svém aktuálním působišti, v muzeu Legion of Honour, které spolu s de Young tvoří Sanfranciská muzea umění, pak v polovině dubna zahájil výstavu jedné z hvězd nové malířské vlny 80. let Juliana Schnabela. Mladší pak do de Young na výstavu věnovanou starověké mezoamerické metropoli Teotihuacán lákala v době jeho ředitelování minecraftová mapa chrámového okrsku.

Max Hollein je za dobu existence Metropolitního muzea (tj. od roku 1870) teprve desátým ředitelem. S kritikou se setkala skutečnost, že jde zároveň o desátého bílého muže v této funkci.