MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 listopad

Národní a normotvorná

  • Datum / 07. 11. 2016
  • Autor / Bartlová Milena
  • Rubrika / poznámky k (dějinám) umění

Čas od času se někdo ptá, co je národního na Národní galerii. Adjektivum národní je slovní neuralgický bod. Vnucuje nám, že to, k čemu se toto přídavné jméno přidává, je tím označeno jako etnicky, pokrevně či aspoň jazykově příslušné k českému národu. Ten se nám přitom tradičně překrývá s lidem. Chceme věřit, že je jako lípa tak nějak přirozeně zakořeněn ve zdejší půdě, zní folklorním zpěvem z jižní Moravy, zároveň chutná jako vepřoknedlo s pivem a skáče při vítězství hokejistů. Navléknout tato stereotypní fantasmata na soubor výtvarných uměleckých děl, vytvářených a sbíraných na území dnešní České republiky, se nejvíc pokoušela doba tzv. třetí republiky (1945–48) a stalinistická 50. léta. S dalším pokusem přišel ředitel Knížák v nultých letech. Jeho nacionalistické myšlení patřilo k novému životu autoritářského českého národovectví, které poslední dobou stále více ožívá a mohutní.



Uzavřený článek / Přihlašte se




Vážený uživateli, přístup k tomuto článku je umožněn
pouze předplatitelům časopisu Art+Antiques.
Přihlašovací údaje jsou zasílány společně s předplatitelskou ARTcard.