MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2014 únor

Návštěvnost galerií v roce 2013

Praha – Loňskou nejpopulárnější výstavou byla přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla, která proběhla v Obecním domě a jejíž celková návštěvnost přesáhla hranici 170 tisíc lidí. Druhou nejnavštěvovanější byla Cesta k Amorfě, kupkovská výstava Národní galerie, kterou od konce listopadu 2012 do začátku března loňského roku v Salmovském paláci vidělo téměř 49 tisíc lidí. Třetí nejnavštěvovanější výstavou se stala retrospektiva Karla Malicha v Jízdárně Pražského hradu s více než 35 tisíci vstupy. Při přepočítání na denní návštěvnost se v případě Muchy jedná o působivých 890 lidí denně, u Kupky o 625 a u Malicha o 360 lidí denně.

Úspěch výstavy Alfonse Muchy a Karla Malicha, které měly charakter jednorázových projektů (nebyly organizovány velkými galerijními institucemi a jejich uvedení proběhlo ve výstavních síních bez vlastních kurátorů), ukazuje na odlišný trend ve srovnání s rokem 2012, kdy nejúspěšnější výstavy proběhly v GASKu (Europa Jagellonica 57 tisíc / 482), Galerii výtvarných umění v Ostravě (Jan Zrzavý 24 tisíc / 435) a Galerii Rudolfinum (Tak pravil LaChapelle 28 tisíc / 413). Důležitou roli v úspěchu obou výstav zjevně sehrála i masivní reklamní kampaň. Pro srovnání s Malichovou výstavou uveďme, že retrospektiva Zdeňka Sýkory v Galerii hlavního města Prahy v roce 2010 přilákala necelých 13 tisíc lidí (179 denně).

Nejvyšší návštěvnost instituce jako celku vykázala Národní galerie. Celkem ji za rok 2013 navštívilo přes 386 tisíc lidí (o 13 procent méně než o rok dřív). Nejpopulárnějším objektem se stal Veletržní palác, do kterého se přišlo podívat na 190 tisíc lidí, což je o 25 tisíc více než v roce 2012. Tento nárůst přibližně odpovídá počtu návštěvníků, kteří se šli podívat pouze na Slovanskou epopej a stálé expozice NG vynechali. Návštěvnost Slovanské epopeje však byla započtena i v předloňských výsledcích. Podle tiskové zprávy sehrály důležitou roli krátkodobé výstavy, zejména retrospektivy Huga Demartiniho a Jana Kotíka. Jejich návštěvnost však galerie samostatně nepočítá. Z uměleckohistorického hlediska byla nejvýraznějším počinem NG výstava Jan Křížek a umělecká Paříž 50. let, která se však netěšila velkému diváckému zájmu. Výstava byla navíc poškozena tím, že kvůli červnovým povodním byla Valdštejnská jízdárna i další objekty galerie v blízkosti Vltavy na několik týdnů uzavřeny. Právě povodně také NG považuje za hlavní důvod poklesu v celkové návštěvnosti.

Druhou nejnavštěvovanější galerijní institucí je Muzeum umění Olomouc. S novým ředitelem Michalem Soukupem v čele uspořádalo ve svých třech objektech celkem třicet krátkodobých výstav, které spolu se sedmi stálými expozicemi přilákaly celkem 203 tisíc lidí (v roce 2012 to bylo o 11 procent víc). Nejpopulárnější výstavou se stal výroční projekt Od Tiziana po Warhola, který jen v roce 2013 vidělo téměř 22 tisíc lidí (294 denně). „Při přípravě výstavy jsme si mimo jiné uvědomili jak kvalitu a rozsah našich sbírek, tak především tu skutečnost, že většina unikátních děl zůstává dlouhodobě skrytá v depozitářích,“ říká Soukup. Právě tato zkušenost podle něj byla také motivací k aktuální dlouhodobé výstavě Století relativity.

Vysokou návštěvnost tradičně vykazuje Galerie Rudolfinum. Za rok 2013 uspořádala celkem pět výstav, které navštívilo 43 tisíc osob. Nejpopulárnější byla poslední loňská výstava Jakea a Dinose Chapmanových s více než 15 tisíci návštěvníky (201 denně). Jedná se o výrazně menší číslo, než jakého v roce 2011 dosáhla dosud nejúspěšnější výstava Rudolfina Decadence now! (56 tisíc / 700), na které Chapmani také vystavovali.

Galerie hlavního města Prahy prošla v loňském roce několika změnami. Novou ředitelkou se stala Magdalena Juříková, která naplnila svůj program a v červenci opustila výstavní prostor na Staroměstské radnici, a naopak převzala správu nad Colloredo-Mansfeldským palácem. Celkem 17 uspořádaných výstav navštívilo přes 157 tisíc lidí. Nejúspěšnější byly retrospektivy fotografa Viktora Koláře (12 tisíc / 170) a sochaře Radka Kratiny (necelých 6 tisíc / 92). Slovanskou epopej vystavenou celoročně ve Veletržním paláci navštívilo necelých 75 tisíc lidí (239 denně), což je o 10 tisíc více než o rok dřív.

Moravskou galerii v Brně navštívilo celkem 131 tisíc lidí. Z toho pětina návštěv proběhla v rámci letního programu Otevřeno, kdy galerie poprvé zkušebně zrušila vstupné do stálých expozic a lákala návštěvníky na bohatý doprovodný program. Krátkodobé výstavy celkem vidělo necelých 37 tisíc lidí, do stálých expozic zašlo 22 tisíc návštěvníků. Z toho 8 tisíc lidí zavítalo do rodného domu Josefa Hoffmana v Brtnici a do Jurkovičovy vily v Brně-Žabovřeskách. Výrazný podíl na celkové návštěvnosti má tradičně Muzejní noc. Za jediný večer budovy MG zaznamenaly 23 tisíc vstupů. Pražská muzejní noc, která se loni konala v náhradním podzimním termínu, takto výrazný efekt neměla: NG evidovala 16 tisíc, GHMP 11 tisíc a Uměleckoprůmyslové museum 6,5 tisíce vstupů.

Posledně jmenovanou instituci, Uměleckoprůmyslové museum, za celý rok navštívilo 87 tisíc návštěvníků. Z toho 33 tisíc zamířilo do stálé sbírky. Nejpopulárnější výstavou se stali Angličáci Matchbox s 21 tisíci návštěvníků (216 denně). Výstavu Secese: Vitální umění 1900, která bude v Obecním domě k vidění až do konce roku 2015, během prvních dvou měsíců od otevření vidělo 11 tisíc návštěvníků (182 denně).

Pro srovnání s velkými institucemi zmiňme také návštěvnost Slovenské národní galerie, jejíž hlavní budova je však momentálně kvůli chystané rekonstrukci uzavřena. Krátkodobé výstavy v bratislavském Esterházyho paláci navštívilo 32 tisíc lidí, celkem do objektů SNG po celém Slovensku zavítalo 78 tisíc návštěvníků.

Na předním místě mezi regionálními galeriemi se umístila Alšova jihočeská galerie s celkovou návštěvností 39 tisíc lidí. Dvě výstavy, které uspořádala v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou, vidělo celkem 27 tisíc lidí. Druhý objekt AJG, Wortnerův dům v Českých Budějovicích, navštívilo necelých 12 tisíc lidí. Nejpopulárnější zde byla výstava Petra Nikla se 4 tisíci návštěvníky (127 denně). Podobnou návštěvnost jako AJG zaznamenalo i Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově, do kterého loni zavítalo přes 40 tisíc lidí.

Západočeskou galerii v Plzni během roku navštívilo 30 tisíc lidí. Dva výstavní prostory Masné krámy a síň „13“ hostily celkem deset projektů. Nejvíce se v Plzni chodilo na Mikoláše Alše (5 tisíc / 109) a na výstavu české moderny ze sbírek Národní galerie, která měla počátkem roku svou premiéru v Soulu (4 tisíce / 64). Stejnou přehlídku v jihokorejském hlavním městě zhlédlo na 90 tisíc lidí (1000 denně).

Podobnou institucí je také Oblastní galerie Liberec, kterou navštívilo 18 tisíc lidí. Ve srovnání s rokem 2012 vzrostla návštěvnost o 65 procent. Zásadní podíl na tomto úspěchu měla letní výstava grafik Albrechta Dürera (5 tisíc / 69) a podzimní Mladí lvi v kleci (7 tisíc / 61). Blízká čísla vykázala také Oblastní galerie Vysočina, do které zavítalo během roku 19 tisíc lidí. Její nejúspěšnější výstavou byla přehlídka Antonína Hudečka. Mezi menší regionální galerie se řadí také kutnohorský GASK s 16 tisíci, pražská GATE s 12 tisíci nebo Galerie výtvarného umění v Chebu s 10 tisíci návštěvníky. Podle slov ředitele GAVU Marcela Fišera se jeho galerii osvědčil princip jednotné vstupenky do celého prostoru, „protože jinak lidi ignorovali stálé expozice, na nichž jsme si dali tolik záležet, aby si nemuseli připlácet.“ Podobný princip uplatňují i další galerie.