MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2017 prosinec - leden

Návštěvnost hradů a zámků 2017

  • Datum / 13. 12. 2017
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

ČR – Hrady zámky a další nemovité památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo do konce září pět milionů lidí. Po započtení doprovodných akcí a mimořádných prohlídek je číslo o dalších 170 tisíc vyšší. Letošní sezona je srovnatelná s loňským rokem, kdy NPÚ hlásilo na konci října 5,4 milionu návštěvníků, přičemž hranice pěti milionů měla být stejně jako letos pokořena během září. Řada památek zůstává otevřena i během podzimu a zimy, kdy na nich probíhají rozličné předvánoční programy, takže číslo do konce roku ještě naroste.

„Letošní sezona potvrzuje neutuchající zájem o naše památky z minulých let a věřím, že naše pestrá předvánoční i vánoční nabídka zláká další návštěvníky. Těší mne, že památky ve správě NPÚ nabízejí stále lepší program a že se postupně díky investicím zlepšuje i jejich stav včetně návštěvnického komfortu. Právě na zvyšování kvality se chceme v příštích letech zaměřit, protože samotná návštěvnost nemůže být jediným kritériem, byť jsou takováto čísla mediálně velmi vděčná,“ okomentovala letošní sezonu generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

První dvě příčky jako obvykle obsadila dvojice památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO: Na zámky v Českém Krumlově a v Lednici zavítalo po 400 tisících návštěvníků. Hranici sta tisíc překonalo do konce září celkem deset památek, přes čtvrt milionů návštěv zaznamenala Hluboká, 200 tisíc jich bylo na Karlštejně.

Vysoký počet návštěvníků nemusí být ale jen důvodem k radosti. Zejména třináctitisícový Český Krumlov se již delší dobu potýká s extrémním zájmem turistů, kteří sice zaměstnávají třetinu zdejších ekonomicky aktivních obyvatel, zároveň jsou ale důvodem toho, že se historické centrum Krumlova stává mrtvým turistickým skanzenem. Ve strategii pro rozvoj cestovního ruchu schválené krumlovskou radnicí letos v červenci je dokonce jako jedno z řešení, k němuž by se v budoucnu mohlo město uchýlit, zvažováno zavedení vstupného do historického centra. 400 tisíc návštěvníků zámku spravovaného NPÚ přitom představuje jen zhruba třetinu odhadovaného celkového počtu turistů, kteří do Krumlova ročně zavítají.

Zatímco některé památky se potýkají s extrémním zájmem, na jiné se pracovníci Národního památkového ústavu snaží návštěvníky aktivně přilákat. Tisková zpráva vydaná NPÚ k zakončení hlavní sezony si například pochvaluje nárůst v případě jihomoravských Milotic (loni 35, letos 42 tisíc). Jako důvod uvádí to, že si zde „dospělí i dětští návštěvníci mohou zapůjčit kopie historických kostýmů a procházet se v nich a fotografovat na zahradě zámku nebo na nádvoří“. Zpráva zmiňuje i další úspěšné marketingové tahy kastelánů a kastelánek. Souhradí Žebrák a Točník zaznamenalo nárůst o 8,5 tisíce návštěv, a to „zejména díky výstavě Zpátky do pohádky, která od května až do konce září nabízela množství kostýmů a rekvizit z řady pohádek z tvorby České, resp. Československé televize“. Vyšší návštěvnost si pochvaluje i správce zámku Horšovský Týn v Plzeňském kraji, a to „díky interaktivní výstavě filmových kostýmů a rekvizit s názvem Filmové pohádky 50. let.“

Počet návštěvníků vzrostl také v Bučovicích, jinak nezaslouženě jedné z nejméně navštěvovaných památek jižní Moravy. Mimořádně cenný renesanční zámek se skvěle dochovanou výzdobou interiérů si prohlédlo 10 700 lidí, což je o 800 více oproti loňskému roku. Zásluhu na tom tentokráte nemají pohádkové kostýmy, ale nová kvalitní expozice představující život moravské šlechty v období renesance. Před jejím červencovým otevřením tu přitom návštěvnost klesala.

Otevření nové expozice v Bučovicích bylo součástí Roku renesanční šlechty, který završuje v současnosti probíhající výstava portrétů aristokratů doby renesance nazvaná Podoby a příběhy;  návštěvníci ji mohou navštívit ve Šternberském paláci do začátku března. Program spojený s takzvaným tematickým rokem připravuje Národní památkový ústav již poněkolikáté. Loni takto proběhl Lucemburský rok, v roce nadcházejícím by se měl program věnovat šlechtickým rodům, které zanechaly svou stopu v evropské diplomacii.

Vstupné a pronájmy představují pro Národní památkový ústav i významný zdroj příjmů. Jeho vlastní výnosy do konce září letos činily 477 milionů, což je o 26 milionů více než za stejné období loňského roku. Loni činil celkový rozpočet památkářů něco přes 1,5 miliardy. NPÚ má ve správě přes sto nemovitých památek – především hradů a zámků, ale také klášterních areálů (například Plasy nebo Zlatá Koruna), památek lidové architektury a technických památek. Většina z nich je přístupná veřejnosti.