MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2008 červen

Neznámý dokument

Politika architektury České republiky / Politika architektury – tak zní název deklarativního dokumentu, který na počátku roku 2007 sestavila Česká komora architektů a jenž by se měl stát prvním výraznějším krokem ke změně celospolečenského chápání a posuzování důležitosti kvalitní architektury. Navržený dokument, který odpovídá strategii prosazované Evropskou unií v této oblasti, by měl být schválen jako vládní usnesení, v němž vláda České republiky prohlašuje, že bude podporovat vznik hodnotných architektonických děl a rozšiřovat povědomí o architektuře a jejím vlivu na život člověka.

Co je obsahem tohoto téměř utajeného dokumentu? Důraz je kladen na tři základní body: Na prvním místě stojí výchova a vzdělávání v oblasti architektury. Zde se hovoří nejen o vzdělávacích programech pro děti od předškolního věku po univerzitní studenty, veřejnost či odborníky, ale i o zkvalitnění samého prostředí výuky, které tak bude promlouvat o morálním dosahu životního prostředí nejvýrazněji.

Druhou důležitou částí dokumentu je apel na způsob udělování zakázek veřejné výstavby. Veřejné zakázky by měly být zadávány na základě výsledků architektonických soutěží, které mohou zajistit vysokou estetickou kvalitu splňující kritéria nejnovějšího vývoje na poli architektury ve světě. Díky nim se mohou výrazně snížit i náklady spojené s provozem stavby, jež vycházejí ze špatně vypracovaného projektu či z použití nekvalitních materiálů a které často mnohonásobně převyšují náklady na samu stavbu. Tím, že stát bude dbát na dodržování těchto postupů, které ponesou odpovídající kvalitativní výsledky, může svým příkladem přispět ke zlepšení přístupu k architektonickým soutěžím i u soukromých investorů.

Poslední podstatnou doménou, kterou zmiňuje dokument Politika architektury, je podpora iniciativ a organizací, které budou napomáhat k realizaci předchozích bodů a zároveň bdít nad architektonickým dědictvím našeho státu. Jde o centra architektury, muzea, galerie, granty,  architektonické ceny a projekty týkající se rozvoje kvalitní architektury.

Prohlášení Politika architektury bylo v roce 2007 odesláno Českou komorou architektů na příslušná ministerstva, která se k němu již vyjádřila. Jejich připomínky v současné době ČKA zpracovává. Výsledný dokument bude předložen vládě ke schválení.

Tato důležitá listina je v souladu s kroky, které v oblasti zkvalitnění životního prostředí a architektonické produkce již podnikly téměř všechny členské státy Evropské unie. Podnět k nim vzešel v roce 1999, kdy se za finského předsednictví v EU konalo setkání představitelů jednotlivých států a byla stanovena základní pravidla pro podporu a rozšiřování architektonické kultury. V následujícím roce, během působení Francie v čele EU, vzniklo Evropské fórum politik architektury (European Forum for Architectural Policies – EFAP).  Členy tohoto fóra jsou zástupci státní správy, kulturních institucí a profesních komor (tzv. tři pilíře) v oblasti architektury jednotlivých členských států Evropské unie. Na konferencích, které pořádá EFAP dvakrát ročně, se představitelé jednotlivých institucí scházejí a společně diskutují o možnostech konkrétního naplnění zmíněných dokumentů Politiky architektury dané země. Dochází tak k tolik potřebnému dialogu ministerstev, center architektury, muzeí a komor architektů, což přispívá k vytvoření potřebné legislativy, vzdělávacího systému a podmínek pro vznik kvalitní architektury. Za Českou republiku se však těchto konferencí účastní pouze představitelé České komory architektů. Na dotaz o neúčasti na konferencích EFAP ministerstvo kultury vůbec nereagovalo, na tiskovém oddělení ministerstva pro místní rozvoj dotaz dokonce vůbec nepochopili.

Nejbližší konference EFAP se bude konat v červnu v Lublani, dále na podzim v Paříži a na jaře roku 2009 v souvislosti s českým předsednictvím v EU v Praze. Konference, kterou pořádá Česká komora architektů, bude informovat politiky, státní úředníky a odbornou veřejnost o možnostech, jaké program Politika architektury skýtá, a nastíní konkrétní případy jeho uplatnění v jiných státech Evropské unie.

Komoře architektů je často vytýkáno, že málo informuje veřejnost o svých záměrech týkajících se Politiky architektury. Je pravda, že v této otázce u nás neprobíhá odborná diskuse a veřejnost nemá možnost se o ní dovědět. Je ale také nutné zmínit, že ČKA je v našem státě jediným subjektem, který se o podmínky vzniku kvalitní architektury aktivně zajímá, přitom by měla být pouze jedním z několika důležitých činitelů v této otázce. Dotyčná ministerstva se vyjadřují a odhodlávají k některým krokům až po dlouhodobém jednání nebo vůbec ne a větší kulturní instituce, centrum architektury, pečující o architektonické dědictví a vzdělávání u nás zcela chybějí. Je otázka, jestli v této situaci bude mít přijetí dokumentu jako vládního usnesení nějaký skutečný dopad na kvalitu tuzemského architektonického prostředí.