MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

říjen / 2019
Aktuální
číslo
  říjen

/ Malíř Paul Gebauer

/ Světové muzeum Vojty Náprstka

/ Rozhovor s Adélou Babanovou

obsah

 

Výběr z archivu

Rozhovor s Milanem Grygarem
Na okraj výstavy v Národní galerii,
AA 2009/01

Rozhovor s Josefe Bolfem
Na okraj výstavy v Národní galerii,
AA 2009/05

Rozhovor s Danielem Pitínem
Na okraj výstavy v Galerii Rudolfinum,
AA 2016/02

NG má novou ředitelku a garanční radu

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v posledním zářijovém týdnu nečekaně odvolal prozatímního ředitele Národní galerie Ivana Morávka a řízením galerie dočasně pověřil ekonomku a personalistku Anne-Marii Nedoma. Jejím úkolem podle Zaorálka bude zpracovat technicko-organizačně-finanční audit galerie a připravit ji pro nástup nového řádného ředitele. K výměně v čele galerie se ministr podle vlastních slov rozhodl i proto, že nedávno zrušil výběrové řízení na nového ředitele vyhlášené svým předchůdcem a předpokládá, že současné provizorium potrvá minimálně dalšího půl roku.  

Tisková konference ministra Lubomíra Zaorálka 26. 9. 2019, foto: mkcr.cz

 

Ministr Zaorálek současně oznámil zřízení garanční rady NG vedené architektem Josefem Pleskotem, která by měla nejen připravit nové výběrové řízení, ale také zformulovat zadání, jež má galerie v současnosti plnit a jímž by se budoucí nový ředitel měl řídit. „Garanční rada by měla připravit půdu pro výběrové řízení také tím, že by odpověděla na otázku, co by Národní galerie přesně měla být. (…) A svou roli by si měla udržet i po tom, co rozhodne, jak bude vypadat výběrová komise, a dá přesnější zadání, jaký je hlavní obsah Národní galerie a jaké by mělo být její směřování do budoucnosti. Ona by se měla zabývat také tím, jak periodicky hodnotit činnost Národní galerie,“ představil smysl rady na tiskové konferenci Zaorálek.

Anne-Marie Nedoma (59) je absolventkou pražské Vysoké školy ekonomické, oborů statistika a demografie. V minulosti vedla českou pobočku americké agentury pro výzkumy veřejného mínění The Gallup a působila jako personalistka ve společnostech Nestlé a Readerʼs Digest. Tři roky byla také ředitelkou Karmelitánského nakladatelství, které pod jejím vedením prošlo celkovou reorganizací. Naposledy působila v pražské centrále Českých center. Manželem Anne-Marie Nedoma je dlouholetý ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma. Rudolfinum je stejně jako NG příspěvkovou organizací Ministerstva kultury.

„Mé poslání bude krátkodobé a bude trošku skryté, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce, a to z hlediska správního, finančního i administrativního. Mým úkolem bude příprava takové instituce, která bude pro nového ředitele podporou jeho působení a podporou jeho dlouhodobějších vizí,“ cituje Anne-Marii Nedoma tisková zpráva ministerstva. „To, jakým způsobem to teď funguje, úplně neodpovídá zcela běžným standardům fungování organizací,“ dodala ve vyjádření pro Českou televizi.

Nedoma bude historicky druhou ženou v čele Národní galerie. Od září 1998 do června 1999 byla řízením NG dočasně pověřena historička umění Dagmar Šefčíková. V následném výběrovém řízení Šefčíková zvítězila, ministr Pavel Dostál se však místo ní rozhodl jmenovat Milana Knížáka, který se v konkurzu umístil na třetím až čtvrtém místě. Ačkoliv ministerstvo i média často rozlišují, zda je ředitel jmenován či pouze pověřen, je tato distinkce poněkud zavádějící. Jako statutární zástupce galerie je ředitel vždy jmenován ministrem a v tom, zda byl či nebyl vybrán na základě konkurzu, není z hlediska jeho pravomocí žádný rozdíl.
 

Michal Mejdrech z Ministerstva kultury, Anne-Marie Nedoma, Lubomír Zaorálek, Josef Pleskot, foto: mkcr.czMichal Mejdrech z Ministerstva kultury, Anne-Marie Nedoma, Lubomír Zaorálek, Josef Pleskot, foto: mkcr.cz

 

Členy nově ustavené desetičlenné garanční rady jsou vedle architekta Josefa Pleskota kurátor Galerie Středočeského kraje Richard Drury, ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě a předseda Rady galerií Jiří Jůza, ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, historik umění a novinář Jiří Machalický, kurátor Domu umění České Budějovice Michal Škoda, zakladatel Centra současného umění DOX Leoš Válka, ředitel sbírky starého umění NG Marius Winzeler a emeritní ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal.

Jakkoliv požadavek na zřízení garanční rady v debatách o Národní galerii zaznívá dlouhodobě, její obsazení vyvolalo přinejmenším rozpaky. „Vznik garanční rady považuji za důležité rozhodnutí. Politováníhodné je však její složení, které nezohledňuje různorodost názorů na fungování Národní galerie. Chybí mi výraznější zastoupení žen, mladší generace nebo třeba lidí, kteří se tématu muzeologie dlouhodobě věnují. Otázkou na ministra kultury nyní je objasnit, jaký klíč volil při skládání garanční rady,“ říká historička umění Johanka Lomová, která se za spolek Skutek sdružující současné umělce i teoretiky umění účastnila po odvolání Jiřího Fajta jednání s ministrem Antonínem Staňkem.

Podobně se vyjadřuje i Radim Vondráček, předseda Uměleckohistorické společnosti, profesního sdružení historiků umění: „Očekávali jsme, že v garanční radě budou především reprezentanti uměleckohistorické obce a zástupci klíčových profesních organizací a institucí oboru dějin umění, kteří se situací v Národní galerii dlouhodobě zabývají a mají představu jejího budoucího směřování. Bohužel zatím se tak nestalo, proto jsme ministerstvo na toto nedopatření upozornili a věříme, že oborové instituce budou k diskusi o Národní galerii přizváni a v garanční radě také zasednou.“

Překvapivá je také účast zástupců Národního památkového ústavu a Národního technického muzea, které jsou stejně jako NG příspěvkovými organizacemi Ministerstva kultury. Jejich ředitelé budou v garanční radě posuzovat práci svého kolegy, byť ve vztahu k ministerstvu by všechny tři instituce měly být spíše partnery; nemluvě o vlastních problémech NPÚ a NTM s naplňováním role moderních muzejních institucí v 21. století. Ministr Zaorálek kritické hlasy patrně zaregistroval, neboť s odstupem čtyř dnů na svůj facebook napsal, že „počet členů rady není úplně konečný“.
 

Schůzka k problematice Národní galerie v Poslanecké sněmovně, foto: FB Martina BaxySchůzka k problematice Národní galerie v Poslanecké sněmovně, foto: FB Martina Baxy

 

Postup ministra odbornou veřejnost zaskočil i proto, že nereflektoval závěry kulatého stolu k problematice NG, který o týden dříve proběhl na půdě Poslanecké sněmovny a který zástupci muzejní i akademické obce vnímali jako začátek dialogu o budoucím směřování galerie: „Účastníci vyjádřili svůj zájem a připravenost ke spolupráci a pomoci ministrovi kultury ČR při realizaci navrhovaných kroků i účasti na dalších fórech k problematice NG.“Schůzky, kterou svolal předseda parlamentního podvýboru pro kulturu Martin Baxa (ODS), se zúčastnily dvě desítky odborníků zabývajících se starým i současným uměním i problematikou muzejnictví. Byť schůzka řešila stejné otázky, o kterých při představování nové ředitelky NG hovořil ministr Zaorálek, s jejími závěry podle všeho nebyl seznámen.

V mnoha bodech přitom mezi ministrem a odbornou veřejností panuje shoda. Účastníci schůzky se shodli na prospěšnosti zřízení garanční rady „jako odborného poradního orgánu ministra kultury, s níž by zřizovatel de facto sdílel část svých pravomocí“, nutnosti „vytvořit systém periodické evaluace činnosti (výsledků) instituce, který by mj. umožnil objektivně hodnotit působení ředitele NG“ i na tom, že parametry výběrového řízení by ministerstvo mělo připravit ve spolupráci s garanční radou. Konstatovali však také, že „v radě musí být zastoupeni představitelé odborných a profesních organizací“, a mnohem opatrnější byli v tom, nakolik se má rada snažit redefinovat poslání galerie.

„Účastníci se shodli na nutnosti posilovat vědomí o tom, že Národní galerie v Praze (NG) je národním muzeem výtvarného umění s široce definovaným posláním.Je třeba bránit se pohledům, které ve vztahu k NG zdůrazňují toliko její výstavní činnost. Poslání a základní definice veřejné služby NG (akvizice uměleckých děl, péče o sbírky, prezentace sbírek, vědecká a edukační činnost) jsou ve stávajícím statutu adekvátně vyjádřeny a není třeba je zásadním způsobem redefinovat. Statut by nicméně bylo žádoucí doplnit přihlášením se k profesním a etickým kodexům ICOM a zdůrazněním, že NG má ve své činnosti reflektovat aktuální kulturně-společenský vývoj, s důrazem na inkluzi, kritičnost a demokratičnost ve vztahu k veřejnosti,“ čteme hned v prvním bodě zápisu.

V rámci diskuse v Poslanecké sněmovně byly rovněž řešeny otázky možné transformace NG z příspěvkové organizace ve veřejnoprávní instituci či případného rozdělení galerie na dva subjekty zabývající se starým a současným umění. Myšlenku transformace většina účastníků podporuje, vnímají však i potenciální rizika (například posílení role osob spojených s komerčními zájmy v kultuře). Poslední návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře navíc podle účastníků diskuse nezohledňuje specifika sbírkových institucí. Rozdělení galerie diskutující odmítli: „Bylo konstatováno, že NG není ,kolosemʻ za nějž bývá někdy vydávána, ale je sbírkovou institucí střední velikosti, a že zásadní strukturální proměna NG ve smyslu jejího rozdělení na dva subjekty definované povahou sbírek (,staréʻ vs ,moderníʻ umění) není ani přínosná, ani žádoucí.“

K aktuální situaci zpráva poznamenává, že NG není v systémové krizi, ale že je chronicky podfinancovaná, „což mj. vytváří rozpor mezi ideálním obrazem toho, co by NG měla dělat (kupř. mezinárodně atraktivní výstavy) a reálnými možnostmi, vyplývajícími z omezených zdrojů“.