MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

listopad / 2019
Aktuální
číslo
  listopad

/ Laterna magika

/ Starchitects

/ Rozhovor s Miroslavem Vernerem

obsah

 

Výběr z archivu

Rozhovor s Milanem Grygarem
Na okraj výstavy v Národní galerii,
AA 2009/01

Rozhovor s Josefe Bolfem
Na okraj výstavy v Národní galerii,
AA 2009/05

Rozhovor s Danielem Pitínem
Na okraj výstavy v Galerii Rudolfinum,
AA 2016/02

RE: Gesamtkunstwerk Steiner

  • Datum / 24. 07. 2015
  • Autor / Voda David
  • Rubrika / web

V červnovém čísle jsme pod názvem Gesamtkunstwerk Steiner publikovali recenzi Mileny Bartlové na výstavu Aenigma v Muzeu umění Olomouc. Spoluátor výstavy David Voda ve své reakci upozrňuje na několik chyb a nepřesností, kterých se podle něj recenzentka ve svém textu dopustila.   

Pohled do výstavy / foto: Zdeněk Sodoma, Muzeum umění Olomouc

Kolegyně Bartlová ve své recenzi Gesamtkunstwerk Steiner na výstavu a monografii Aenigma. Sto let antroposofického umění označila jednu ze dvou mých studií ze stejnojmenné knihy za „jedinou skutečnou uměleckohistorickou analýzu“ z celého 400 stránkového díla. Na základě tohoto laskavého komplimentu jsem se osmělil a posílám p.t. redakci několik drobných errat.

Hned úvodem se čtenář z pera kolegyně Bartlové o našem projektu dovídá, že „nejen realizace, ale i výzkum, na němž spočívá, byly provedeny v mezinárodní spolupráci, přitom však nikoli za podpory veřejných prostředků, ale především díky antroposofickým nadacím a soukromníkům.“ K tomu jen marginálie: rozpočet olomoucké výstavy a trojjazyčné monografie se pohyboval v hrubých číslech kolem 4 500 000,- Kč z toho Antroposofická společnost v Německu na poslední chvíli (6 týdnů před vernisáží) přislíbila zhruba 13 procent z celkové částky. Přiznávám, že nejsem plně informován, zdali Muzeum umění Olomouc, zřizované Ministerstvem kultury ČR (s mimořádným grantem Statutárního města Olomouc), případně nakladatelství Arbor vitae, ba Varšavská univerzita, Technická univerzita v Košicích či Oxford Brookes University, abych jmenoval jen některé partnery výzkumu, potažmo Česko-německý fond budoucnosti (uznejte, už to suspektní jméno!) nejsou náhodou na výplatních páskách antroposofických nadací či soukromníků.

Kolegyně Bartlová se dále domnívá, že přístup zvolený v Olomouci nelze považovat za „solidní uměleckohistorickou kontextualizaci“ na rozdíl od přístupu, který zvolili autoři pražské reprízy wolfsburské výstavy Rudolf Steiner a současné umění / Myslet bez konce (DOX, 2011), kteří „odmítli interní antroposofickou tvorbu“, přičemž „česká verze tehdejší výstavy v DOX onu vynechanou část záměrně doplnila a objevně představila to nejlepší z tvorby českých antroposofických umělců a hudebníků první poloviny 20. století“. K tomu podruhé opět jen kratičce et in margine: česká verze zmíněné výstavy (za partnerství Antroposofické společnosti v ČR – viz loga a doprovodný program) skutečně zařadila některé zajímavé české a rakouské antroposofické umělce, navíc - snad, aby to Pražanům nebylo líto - přidala i práce Josefa Váchala, Otto Stritzka, Františka Drtikola či Augustina Ságnera (přičemž Otto Stritzko by tuším na antroposofy bral hůl). Sebekriticky přiznávám, že my v Olomouci jsme byli tak úzkoprsí, že jsme na celosvětově první retrospektivu antroposofického umění zařadili pouze antroposofy.

Závěrem dovolte ještě tři krátká erratička: „Nynější Aenigma jedním exponátem připomíná Beuyse a hrdě u nás poprvé uvádí ,matku abstrakcionismu´, švédskou malířku Hilmu af Klint…“ Joseph Beuys v Olomouci i v monografii má však exponáty dva a Hilmu af Klintovou jsme bohužel uvedli až jako druzí. Snad kolegyně Bartlová pozapomněla na práce hvězdné Švédky vystavené poprvé v DOXu?

Navzdory komplimentu, jehož se mi od kolegyně Bartlové – jako jednookému vědci v slepém poli sektářských kolegů – dostalo, skromně připomínám, že práci kolegyně Hubatové-Vackové znám, reagoval jsem na ni v Ateliéru a také v monografii Ztracená generace? Německočeští výtvarní umělci 1. poloviny 20. století mezi Prahou, Vídní, Mnichovem a Drážďany, jež byla výstupem ze stejnojmenné odborné konference, která v říjnu 2013 doprovodila projekt Mladí lvi v kleci v Liberci. V monografii Aenigma doporučuji p. t. redakci bibliografické údaje: viz s. 236, pozn. 39.