MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2015 prosinec - leden

Rozpočet na kulturu na rok 2016

Praha – Ministerstvo kultury už nemá příliš času na to, aby splnilo jeden z bodů vládního programového prohlášení, tedy vynakládat na kulturu na konci mandátu vlády jedno procento státního rozpočtu. Byť rozpočet na rok 2016 v čase uzávěrky tohoto čísla atakoval hranici 12 miliard korun, což by byla nominálně nejvyšší suma, jakou kdy resort měl, na splnění slibu by v roce 2017 potřeboval ještě další více než tři a půl miliardy. Téměř celý rok přitom úředníci z ministerstva hlásili, kolik jejich šéf na ministru financí „vybojoval“ peněz pro příští rok oproti nesmyslně nízkému návrhu rozpočtu nahozenému brzy zjara, nakonec je ale suma skoro stejná jako letos.

Ministerstvo kultury dnes uvádí, že v příštím roce bude v rámci své rozpočtové kapitoly hospodařit s prostředky ve výši 11,7 miliardy korun. V relativním vyjádření jde téměř o jedno procento z celkových výdajů státního rozpočtu, přesně o 0,94 procenta. Odečtení výdajů na majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, které jsou součástí rozpočtu ministerstva stejně jako peníze na platy duchovních, sníží podíl rozpočtu na kulturu na celkových výdajích státního rozpočtu pro rok 2016 na 0,66 procenta. Letos tento podíl při rozpočtu 11,5 miliardy korun činil 0,61 procenta.

Podle aproximační strategie ministerstva, kterou si úřad vypracoval právě pro své přibližování se jednomu procentu, by měl ministr Daniel Herman mít příští rok k dispozici 12,8 miliardy korun. Dostal by se tak po odečtení výdajů na církve na 0,79 procenta státního rozpočtu. V roce 2017 by musely výdaje resortu dosáhnout 15,4 miliardy korun – a kultura by byla na 0,99 procenta rozpočtu.

Po odečtení výdajů na církve bude příští rok čistě pro kulturní účely zbývat 8,2 miliardy korun. Z toho  připadne téměř pět miliard korun příspěvkovým organizacím ministerstva a skoro miliarda půjde Státnímu fondu kinematografie (800 milionů z toho na filmové pobídky).

Přesto rozpočet na příští rok přece jen vypadá optimističtěji než v některých předchozích letech. Alespoň v těch ukazatelích, které se nejčastěji směrem k veřejnosti prezentují a kvůli nimž se často ozývají lidé z příslušného oboru. Na živou kulturu (položka Kulturní služby) by v příštím roce mělo jít oproti letošním necelým 600 milionů téměř 700 milionů korun. O pět milionů víc má jít například do dlouho podfinancovaného programu podpory profesionálních divadel. Částka více než 90 milionů korun přesto podle odborníků představuje sotva polovinu sumy, jež by byla třeba. Na kulturní aktivity, z nichž se financují granty, by mělo jít příští rok 537 milionů korun.

Výdaje na živé umění činí dlouhodobě kolem pěti procent celého rozpočtu ministerstva. V uplynulých šesti letech reálná částka kolísala mezi 300 a 500 miliony korun. Příjemci grantů i odborníci dlouhodobě kritizují nejen výši peněz, ale i systém jejich rozdělování. V minulosti proti údajné malé transparentnosti grantů byly i veřejné protesty. Herman říká, že se připravuje jednotný evidenční dotační systém pro celé ministerstvo, a také vytváří nový klíč k výběru členů grantové komise. Součástí změn má být i oddělení velkých festivalů od ostatních akcí. Pořadatelé festivalů by tak nemuseli každoročně znovu žádat o grant a být v nejistotě, zda mohou předem koncipovat mnohdy finančně náročný program. Na ministerstvu vytvoření nového dotačního programu prosazoval náměstek Miroslav Rovenský, sám aktivní muzikant, který však byl z ne dosud vysvětlených důvodů na jaře nejprve odsunut do Národní knihovny a poté odvolán. Program měl fungovat již od příštího roku, protože s ním ale prý nepočítal návrh rozpočtu, zatím se neotevře.

Dokud neexistuje, část organizátorů festivalů sdružených v Asociaci hudebních festivalů se při každoročním „porcování medvěda“ ve sněmovně snaží přes spřízněné poslance prosadit navýšení peněz pro festivaly o desítky milionů korun. Poslanci na to zčásti slyší, předkladatelé návrhu se opírají třeba o Pražské jaro, které si zajisté podporu státu zaslouží; takové kroky jsou ale nesystémové, proto odborníci na kulturní politiku dlouho prosazují zmíněný program pro festivaly, který by figuroval v dotačním systému ministerstva podobně jako program pro profesionální divadla.

Zatím se na letošní prosincové schůzi sněmovny budou poslanci zabývat finanční podporou sedmi hudebních festivalů. Sněmovní kulturní výbor navrhl vyčlenit na ně v rozpočtové kapitole ministerstva kultury pro příští rok skoro 45 milionů korun. Při schvalování letošního státního rozpočtu sněmovna obdobný návrh loni v prosinci neschválila, byť dostal podporu vlivného rozpočtového výboru, a pravděpodobně tomu tak bude i letos.

Další výdajem ministerstva kultury, o jehož navýšení rádi mluví ti nejpopulističtější ministři, jsou památky. Ministerstvo má osm programů, z nichž poskytuje vlastníkům památek dotace. Lze je chápat jako jistou kompenzaci za to, že je prohlašováním jejich nemovitostí za památky omezuje na vlastnických právech. Peníze do programů ale začaly po roce 2009, kdy v nich bylo 788 milionů korun, klesat. V roce 2013 to bylo jen 410 milionů, suma se pak zvyšovala, letos se blížila 600 milionům, na příští rok je v návrhu 711 milionů korun.

Také návrhem na zvýšení peněz pro památky o 342 milionů korun se budou zabývat poslanci. Tak by suma určená na památkové programy dosáhla rovné miliardy korun, nejvíce v celé dvacetileté historii těchto dotací. Loni ale poslanci podobný návrh navzdory stanovisku rozpočtového výboru neschválili.