MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2009 červenec - srpen

Torzo a tranzit

Praha – Uměleckohistorická společnost udělila 25. května dvě ocenění, která hodnotí práci historiků umění. Cenu Uměleckohistorické společnosti, kterou instituce uděluje významným představitelům oboru za mimořádné výkony, převzal Miloš Stehlík. Cenu Josefa Krásy, určenou badatelům do čtyřiceti let, získal Vít Havránek.

Pětaosmdesátiletý historik umění Miloš Stehlík se věnuje především památkové péči, kterou také přes 50 let externě přednáší na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho hlavním badatelským tématem je moravské barokní sochařství. Jak píše jeho kolega Jiří Kroupa: „Stehlík je jako typický terénní badatel neustále na služebních cestách, aby sledoval stav památek, kontroloval práce kolem nich a přispěl ze své zkušenosti radou k jejich stavu a osudu.“

Přestože Stehlík nikdy systematicky neformuloval své pojetí památkové péče, podle Kroupy patří mezi jeho základní myšlenky například rehabilitace torza jako pozitivní památkářské kategorie. Dalším důležitým Stehlíkovým východiskem je intuitivní „tvarové vidění“ jako základ porozumění uměleckému dílu.

K Stehlíkovým nejvýznamnějším spisům se řadí Nástin dějin sochařství 17. a 18. věku na Moravě z roku 1976. Je autorem mnoha brožur o památkových komplexech a spoluautorem monografií o Znojmě, Mikulově či Telči. Podílel se na knize Umění baroka na Moravě a ve Slezsku (1996) nebo na přípravě výstavy La Moravie à l´âge baroque (1670–1790) ve francouzském Rennes v roce 2002.

Držitel Ceny Josefa Krásy, historik umění Vít Havránek (1971), patří k nejvyhledávanějším českým teoretikům současného, především konceptuálního umění. Tuto pozici potvrdilo i jeho zvolení kurátorem 8. ročníku evropského bienále Manifesta, které se uskuteční příští rok ve Frankfurtu nad Mohanem.

Havránek stojí spolu se Zbyňkem Baladránem za konceptuálně orientovanou pražskou galerií tranzitdisplay. Dále je zakládajícím členem skupiny PAS (produkce aktivit současnosti), která spolurozhodovala například o výběru výtvarné výzdoby nové Národní technické knihovny. Od roku 2002 má Havránek coby člen středoevropské iniciativy tranzit, podporované rakouskou Erste Bank, za úkol „zviditelňovat českou uměleckou produkci, která byla po desetiletí izolována“.

Kromě propagace českého umění v zahraničí se zmíněné Havránkovy iniciativy zaměřují také na průnik zahraniční teorie a umění k nám. Díky tranzitu vyšly v češtině základní teoretické texty jako Postprodukce Nicolase Bourriauda nebo Dočasná autonomní zóna od Hakima Beye. Aktuální kurátorský výstup dvojice Havránek-Baladrán, výstavu Monument transformace, věnovanou proměně společnosti od roku 1989, můžeme vidět v Městské knihovně.

Získání Ceny Josefa Krásy komentoval laureát takto: „Přijde mi důležité, že cenu, kterou většinou dostávají historici umění staršího, udělili někomu, kdo se zabývá uměním současným a současným pohledem na 60. a 70. léta. Je to změna paradigmatu, kdy i tradiční historie umění uznává význam současného umění a současné teorie.“