MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2011 březen

Umění Starého světa

Praha – Národní galerie otevřela 4. února v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí novou stálou expozici pojmenovanou Umění Starého světa. Její skutečný obsah však lépe vystihuje původní název Umění antiky a orientu. Najdeme zde totiž především antickou sbírku Národního muzea a asijskou sbírku Národní galerie, která ovšem zdaleka není omezena na starověk, ale sahá až do 20. století. Tyto dva základní celky jsou doplněny o místnosti věnované kultuře starého Egypta, Předního východu a islámu.

Nová expozice, za níž stojí dohoda mezi Národní galerií a Národním muzeem, má pohnutou historii. V roce 2006 se Národní galerie rozhodla uzavřít svou orientální sbírku na zámku Zbraslav. Jako důvod uvedla ochranu památek před klimatickými změnami a časově omezenou nájemní smlouvu s majiteli zámku. Výstavní provoz na Zbraslavi, kde byla kolekce asijského umění od roku 1998, byl nakonec ukončen na podzim roku 2009.

Národní galerie dále rozhodla, že sbírku přemístí do Paláce Kinských, s nímž měla od konce 90. let nejrůznější úmysly. Ředitel galerie Milan Knížák ho nejprve chtěl využít pro atraktivní výstavy, které by přitáhly širší laické publikum. Po povodních se krátce uvažovalo o tom, že by sem bylo přemístěno gotické umění z Anežského kláštera. V letech 2004–2007 fungovala v Paláci Kinských stálá expozice Krajina v českém umění, poté byl využíván k pořádání dočasných výstav.

Ve stejné době, kdy se Národní galerie rozhodla zbavit Zbraslavi, začalo Národní muzeum řešit otázku, jak nahradit své výstavní prostory v době plánované rekonstrukce hlavní budovy (2010–15). Národní galerie mu nabídla vybudování společné expozice, jejíž definitivní podobu nyní můžeme vidět v Paláci Kinských.

Jednoznačným přínosem expozice Umění Starého světa je představení antické sbírky Národního muzea, kterou veřejnost dosud neměla možnost vidět. Sbírka asijského umění naopak utrpěla, protože ve srovnání s původní expozicí na Zbraslavi musela být zredukována zhruba na polovinu. Mezi oběma základními částmi stálé expozice je patrný šev. K vytvoření kýženého celku Starého světa nedošlo, přestože je výstava divácky příjemná a představuje to nejlepší, co státní sbírky antického a orientálního umění obsahují.