MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2007 říjen

Ve stínu Olympiády

Londýn – Léta tučná zdají se být střídána léty méně tučnými, či dokonce přímo hubenými. Alespoň co se výdajů na umění a kulturní dědictví v Británii týče. A důvod? Olympijské hry v Londýně v roce 2012. Přesně si vzpomínám na obrovskou euforii, která ve městě zavládla po oznámení, že kandidatura Londýna pořádat Olympiádu byla úspěšná. Lidé se shromáždili na Trafalgarském náměstí a náležitě oslavovali. Radost a nadšení zavládly městem. Tyto krásné pocity byly den poté vystřídány hrůzou a panikou, když městem otřásly bombové výbuchy v metru. Psal se 7. červenec 2005.

Dnes, po více než 2 letech, přichází další rána. Není tak hlučná a nežádá si lidské oběti, dopad na mnoho a mnohé však jistě bude mít. V roce 2005 se předpokládalo, že z veřejného rozpočtu bude uvolněno 3,4 miliardy liber na pořádání Olympijských her. Nyní se odhad nákladů vyšplhal na závratných 9,3 miliardy liber. Otázkou bylo a je, kde vzít náležité prostředky? A tak se začalo škrtat ve výdajích a přerozdělovat – jak je vidět nejen v české kotlině je známa tato hra – čehož výsledkem je značně okleštěná částka, která v následujících letech bude investována do kultury a umění.

V roce 1994 byl založen Loterijní fond kulturního dědictví (Heritage Lottery Fund, dále HLF), který měl za úkol přerozdělovat část peněz získaných prodejem losů Národní loterie. Celých dvanáct let systém výborně fungoval a HLF hrál zásadní roli při financování mnoha projektů; za všechny jmenujme alespoň zakoupení Rafaelovy Madony s karafiátem do Národní galerie či renovaci Muzea Kelvingrove v Glasgow. S takto grandiózním financováním je, zdá se být, konec. Až do minulého roku HLF vyčleňoval 80 milionů liber na projekty hlásící se o 5milionovou či vyšší dotaci. V současném finančním roce 2007/08 byla částka snížená o polovinu na 40 milionů liber a od roku 2008/09 je počítáno s pouhými 20 miliony.

Důsledky těchto změn na sebe nenechaly dlouho čekat. Národní galerie by ráda do svých sbírek zakoupila cyklus Sedm svátostí od Nicolase Poussina (jedná se o 5 děl vytvořených mezi léty 1637–40), který má nyní v dlouhodobé zápůjčce od Vévody z Rutlandu. Ten se ovšem rozhodl Poussinovy práce prodat a pokud se Národní galerii nepodaří včas zajistit dostatečné množství peněz, jedinečný cyklus zmizí na soukromém trhu a je velmi nepravděpodobné, že se kdy dostane zpět na veřejnost a pokud snad ano, tak jistě ne v takto ucelené podobě.

Olympiáda s sebou bezpochyby přinese mnoho dobrého – očekává se proměna východního Londýna, doposud spíše chudší části města obývané převážné imigranty rozličných etnik, dále pak nové pracovní příležitosti, nové investice, značné zisky atd. Po vypočítání všech pozitiv by však bylo dobré, aby kabinet Gordona Browna dokázal dohlédnout dále než do roku 2012 a uvědomit si, že pokud urychleně nepřistoupí k řešení současného (ne)financování umění, budou v blížících se „létech kulturního temna“ promarněny četné příležitosti a neuskutečněny projekty, které by mohly být přínosem pro mnoho dalších generací.

Praha si letos s velkou radostí podala kandidaturu na organizování her v roce 2016. Tím by se naše slavné město stalo ještě slavnějším. Jsme si ovšem jisti, že se v případě úspěšnosti nebudeme potýkat s podobnými problémy, kterým dnes čelí kultura v Británii? Smutnou pravdou je, že pravděpodobně ne. Po posledních škrtech v rozpočtu jde dnes na kulturu jen minimální část prostředků, což ji pravděpodobně zachrání, nebude totiž kde více ubrat.