MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2012 květen

Víra v manažery

Před rokem touto dobou vrcholil konkurz na generálního ředitele Národní galerie. Ministr kultury se v závěrečné fázi rozhodoval mezi Vladimírem Röselem a Jiřím Fajtem. S oběma se několikrát sešel a nakonec dal před- nost prvně jmenovanému. „Moje rozhodnutí je motivováno snahou vybrat z uchazečů nejlepšího manažera. (...) I s ohledem na celkovou situaci v Národní galerii jsem přesvědčen, že lepší bude ekonom-manažer než historik umění,“ zdůvodnil svou volbu Jiří Besser.

Jedinou manažerskou zkušeností, kterou Vladimír Rösel uvádí ve svém životopise, je přitom řízení likérky Dynybyl v letech 2001–02. Jinak působil jako investiční ředitel a finanční konzultant. Správa investic a práce s lidmi ale nejsou to stejné. S tím, že Vladimír Rösel není odborník, by se šlo smířit. Horší je, že zjevně nezvládá ani onu „manažerskou“ část své funkce, ačkoliv právě ta měla být jeho silnou stránkou. Za téměř rok se nezmohl na nic víc než na odvolání ředitele Sbírky moderního a současného umění. Jeho nástupce však hledá již osmým měsícem.

Cover story tohoto čísla je věnováno mezinárodní výstavě Europa Jagellonica, jejímž hlavním autorem je druhý loňský finalista, Jiří Fajt. Jde nejen o zajímavý badatelský projekt, ale v praktické rovině také o organizačně velice náročnou akci. Zprodukovat zápůjčky z několika desítek institucí po celé Evropě, nejen z muzeí a galerií, ale například i z kostelů a katedrálních pokladnic, je bezesporu slušným manažerským výkonem... Kdyby situace Národní galerie nebyla spíš k pláči, dalo by se tomu smát jako ironickému komentáři k manažerským schopnostem, přinejmenším na poli personalistiky, bývalého ministra Bessera.

A ještě jedno výročí je zde nutné připomenout. V dubnu uplynul rok od chvíle, kdy portál Artalk.cz odhalil, že „kulturní manažerka“ Jana Šorfová zvítězila v konkurzu na ředitelku GASKu s projektem, který opsala od galeristky Moniky Burian. Že jde o plagiát, potvrdil i počítačový program, který pro tyto účely používají vysoké školy. Vedení Středočeského kraje Šorfovou přesto ve funkci podrželo. Z galerie na protest odešli všichni odborní pracovníci a slibně se rozvíjející instituce se propadla zpět do regionální bezvýznamnosti. Díky výstavě Europa Jagellonica se GASK na několik měsíců znovu dostane na výsluní, Jana Šorfová však na tom nemá žádnou zásluhu. Výstavu totiž místo kmenových pracovníků galerie připravoval Fajtem najatý tým externistů.

Jestli z těchto příkladů plyne nějaké poučení, pak to, že bychom konečně měli opustit víru v manažery, kteří nepotřebují nic umět, protože přeci rozumějí všemu, a začít při obsazování důležitých postů trvat na tom, aby dotyčný či dotyčná v daném oboru již něco dokázali.