MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2017 září

Kultura ve volebních programech stran

  • Datum / 11. 09. 2017
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

Česko – V říjnu proběhnou parlamentní volby, a většina stran tak již uveřejnila svůj předvolební program, v němž je zpravidla i kapitola věnovaná oblasti kultury. Jak tomu v žánru předvolebních manifestů bývá, převažují zde obecné proklamace, které více či méně korespondují s ideovým směřováním té které strany. ČSSD tak chce „kvalitní kulturu pro každého“, ODS zdůrazňuje, že „stát má hrát v kultuře minimální úlohu“, Strana zelených vyzdvihuje nutnost „čelit komerčním tlakům“. V případě TOP 09 zaujme sázka na populární téma „evropských kulturních hodnot“. Strana chce na školách „předávat evropské hodnoty kultury a humanismu, vycházející z antiky a židovskokřesťanského duchovního odkazu“ a nechce přistoupit na „naivní multikulturalismus“. Co se favorita voleb týče, hnutí ANO svůj program dva měsíce před volbami ještě nezveřejnilo.

Ve sféře konkrétních příslibů zaznívá znovu tradiční 1 procento peněz ze státního rozpočtu na kulturu (ODS, TOP 09). Ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman nedávno uvedl, že tohoto cíle bylo již prakticky dosaženo. „V letošním roce jsme na 0,96 procenta, v rozpočtu příštího roku na 1,3 procenta,“ řekl ČTK. Tato čísla ovšem zahrnují i výdaje na církve, tedy na platy duchovních a na náhrady plynoucí z církevních restitucí, na které letos šla více než čtvrtina rozpočtu ministerstva. Celkem letos ministerstvo hospodařilo s 12,7 miliardami korun a v příštím roce by to mělo být ještě o půl miliardy víc. Z programů stran není většinou jasné, zda slibované procento církevní výdaje zahrnuje, nebo ne. Pouze Strana zelených explicitně uvádí, že chce tyto výdaje z rozpočtu ministerstva vyjmout.

Dalším tématem kulturních kapitol předvolebních manifestů jsou daňové asignace, tedy možnost cílit určitou částku z placených daní na existující veřejně prospěšné projekty. Piráti uvádějí možnost takového odvodu do výš 2000 Kč, Zelení 2 procent, KSČ konkrétní částku/podíl neuvádí. ODS a TOP 09 také slibují nový zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře, Strana zelených chce umožnit transformaci kulturních institucí na „veřejně prospěšné organizace“. Třeba poznamenat, že přijetí zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře bylo i v programovém prohlášení končící vlády (ČSSD, ANO, KDU-ČSL). Žádný legislativní návrh však vláda nepředložila a samotné ministerstvo kultury se staví proti přijetí zákona (více v samostatné zprávě).

Ve všech programech narazíme na pasáže věnované památkové péči. Zpravidla tu je zmíněno navýšení prostředků pro tuto oblast, nechybí ale ani, většinou spíše vágní, přísliby legislativních změn. ODS chce „jasná pravidla pro stavby v památkových zónách měst a vyjasnění pravomocí pracovníků památkové péče“, Piráti prosadí, „aby vyjádření pracovníků Národního památkového ústavu byla závazná“. Nový památkový zákon byl také v programu KDU-ČSL pro volby v roce 2013, v tom aktuálním ho ale již nenajdeme. Ministerstvo kultury pod vedením Daniela Hermana nový zákon skutečně připravilo, před prázdninami ho však zamítla poslanecká sněmovna. Aktuální volební program Křesťanských demokratů už jen slibuje, že na památky bude více peněz.

Další položky společné části volebních programů jsou procento na výtvarná umělecká díla z nákladů na veřejné stavby a volné vstupy do veřejných muzeí a galerií. Procento slibují Piráti, u Strany zelených jde dokonce o procenta dvě, sociální demokraté se omezují na tvrzení, že „prosadí podporu umění ve veřejném prostoru“. Co se druhé oblasti týče, ČSSD „rozšíří volné vstupy“, Zelení „podpoří volné vstupy“ a Piráti podpoří dobrovolné vstupné, TOP 09 chce prosadit volný vstup pro mladé lidi do věku 26 let. Na programu KSČM pak najdeme „prosazování bezplatného vstupu do Národního muzea, Národní galerie a dalších podobných kulturních institucí“.