MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2019 září

NKÚ kritizuje rozdělování dotací na Ministerstvu kultury

Praha – Ministerstvo kultury rozděluje peníze na kulturní projekty zbytečně složitým a neefektivním způsobem, část dotací je přidělována netransparentně, ministerstvo nedokáže vyhodnotit přínos podporovaných projektů a zanedbává kontrolu. Takové jsou hlavní závěry zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zaměřené na podporu kulturních aktivit ze strany Ministerstva kultury (MK).

Úřad kontroloval nejen granty na podporu živého umění, které v rámci ministerstva spravuje odbor umění, literatury a knihoven (mezi příjemci je i vydavatel časopisu Art+Antiques), ale i dotační programy dalších osmi odborů (památkové péče, církví či muzeí). NKÚ současně prověřil i několik příjemců dotací, z výtvarného umění to byly Dům umění města Brna, Galerie města Plzně a Západočeská galerie v Plzni. Nejvážnější pochybení úřad shledal v případě akciové společnosti Film servis festival Karlovy Vary, která je hlavním organizátorem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a která od ministerstva každoročně dostává dotaci 30 milionů korun.

Kontrola probíhala od loňského srpna do letošního února a zaměřila se na roky 2016 až 2018. Celkem ministerstvo v průběhu těchto tří let na kulturní aktivity vydalo 1,7 miliardy korun. Na straně příjemců NKÚ prověřil dvanáct subjektů a 38 projektů, které byly dohromady podpořeny částkou 180 mi­lionů korun. NKÚ se na ministerstvo vrátil po necelých pěti letech, jeho dřívější výtky však ministerstvo téměř vůbec nezohlednilo: „Za tuto dobu MK nezavedlo účinná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a systém poskytování podpory se téměř nezměnil.“

NKÚ se pozastavuje již nad samotnou skutečností, že ministerstvo dotace rozděluje v rámci devíti různých odborů a každoročně vyhlašuje kolem pětadvaceti výběrových dotačních řízení, jejichž podmínky a požadavky na žadatele se často liší. Současně kritizuje vysokou administrativní náročnost celého procesu i to, že ministerstvo dosud nebylo schopno zprovoznit jednotný informační systém, takže žadatelé jsou nuceni dodávat stejné dokumenty opakovaně. „U jednoho dotačního řízení představovaly související osobní náklady zaměstnanců MK téměř čtvrtinu celkové výše poskytnuté podpory,“ konstatuje zpráva.

V reakci na závěry NKÚ ministerstvo uvádí, že velký počet samostatných dotačních programů se odvíjí od rozdílnosti požadavků jednotlivých uměleckých a kulturních oborů: „Pokud se má podpora cílit efektivně, k potřebám každého oboru, je třeba nadefinovat podrobně specifika tohoto oboru, což bude do jisté míry vždy znamenat roztříštěnost požadavků na jednotlivé dotační okruhy a obtížnost při stanovení společných cílů.“ Výběrové řízení na jednotný informační systém pro správu grantů pak bylo ministerstvem vypsáno krátce po dokončení kontroly letos na jaře a nyní probíhá hodnocení došlých nabídek.

Přetrvávajícím problémem je podpora projektů mimo vypsaná dotační řízení. „Tyto dotace navíc poskytovalo MK nesystémově a netransparentně a vytvářelo pro uchazeče o dotaci nerovné podmínky,“ uvádí NKÚ. Ačkoliv tuto praxi úřad kritizoval již v roce 2014, situace se od té doby nejen nezlepšila, ale objem takto poskytovaných dotací se dokonce zvýšil. V letech 2011 až 2013 šlo dohromady o 68 milionů, v letech 2016 až 2018 o 112 milionů korun. K nejvyššímu nárůstu došlo v loňském roce v souvislosti s účelovou dotací Ministerstva financí na akce konané k 100. výročí vzniku Československa. Ministerstvo kultury kritiku v této věci odmítá s překvapivou razancí: „Podpora projektů podpořených mimo řádné výběrové řízení nebyla žádným právním předpisem vyloučena!“

V době zveřejnění výsledků předchozí kontroly a po většinu nyní kontrolovaného období (do prosince 2017) stál v čele ministerstva Daniel Herman (KDU-ČSL). Ačkoliv se dál zapojuje do veřejného života a je aktivní na twitteru, ke zprávě NKÚ se zatím nijak nevyjádřil. V týdnu po jejím zveřejnění komentoval zejména nejrůznější historická výročí, od otevření Petřínské rozhledny v roce 1891 po pakt Ribbentrop-Molotov.

Z pohledu příjemců dotací jsou cenná zejména upozornění NKÚ na přílišnou administrativní náročnost. Jako příklad zpráva odkazuje na situaci, kdy nejmenovaný příjemce získal podporu na hudbu a tanec: „Přestože příjemce realizoval jeden projekt (např. uspořádání festivalu), musel mj. vést oddělené účetnictví dvou částí projektu, vyhotovit dvojí vyúčtování, dvě závěrečné zprávy apod. Stejně tak MK jeden projekt administrovalo odděleně jako dvě poskytnuté dotace.“ Následuje kritika poskytování pouze částečné podpory bez možnosti dodatečné úpravy projektu: „Projekt, jeho cíle, rozsah a ukazatele popsané v žádosti vychází z plánovaného rozpočtu a požadované dotace. MK však ve většině případů výši požadované dotace významně krátilo, aniž příjemci upravilo podmínky. Již samotným rozhodnutím o poskytnutí významně nižší než požadované výše dotace, tak byly původně plánované parametry jednotlivých projektů změněny. Po příjemcích nelze spravedlivě vyžadovat realizaci projektu v plném rozsahu daném žádostí, když tento rozsah vycházel z vyšší než skutečně poskytnuté výše dotace,“ uvádí zpráva.

Pořadatele Karlovarského filmového festivalu NKÚ kritizuje za to, že ve sledovaných rocích vždy podával dvojí vyúčtování. V první verzi byl v zisku, až po úpravě se dostal do ztráty (o grantovou podporu je možné žádat jen u ztrátových projektů). Například v roce 2017 nejprve vykázal zisk 22,6 milionu korun, následně se festival ocitl 3 miliony v mínusu. „Jsme přesvědčeni, že jsme při vyúčtování dotace postupovali zcela správně. Věříme, že se to v navazujících řízeních prokáže,“ komentovala zprávu NKÚ mluvčí festivalu Uljana Donátová. Z výroční zprávy a účetní uzávěrky společnosti Film servis festival Karlovy Vary za uvedený rok vyplývá, že samotná společnost v roce 2017 vykázala zisk 14,7 milionu korun. To odpovídá téměř polovině dotace, kterou společnost dostala na festival, který je hlavním předmětem její činnosti. NKÚ současně uvádí, že dotaci společnost v sledovaných rocích dostala na základě neúplně vyplněných žádostí. „Nebyla např. vyplněna část o řešiteli projektu, chyběl popis projektu a určení odpovědné osoby. MK žadatele nevyzvalo k doplnění chybějících údajů, ani jeho žádost nevyřadilo. (…), čímž MK porušilo vlastní pravidla pro poskytování dotací,“ konstatuje zpráva.