MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2016 listopad

Přestavba

  • Datum / 07. 11. 2016
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

Praha – Po dvou letech skončili stavební práce v areálu nejstaršího objektu ve správě Národní galerie v Praze a sídla sbírky středověkého umění, Anežského kláštera. Pro veřejnost tu byl otevřen nový prohlídkový okruh věnovaný historii cenné památky. ČTK zároveň přinesla správu, že se schyluje k vypsání mezinárodní architektonické soutěže na přestavbu galerijního objektu nejmladšího – rovněž památkově chráněného funkcionalistického Veletržní paláce. Účast v ní prý již přislíbila i velká jména současné architektury.

Anežský klášter, sloužící ve svých dvou oddělených částech menším bratřím a klariskám, zbudovala s podporou panovnického rodu Anežka Přemyslovna. Definitivně zrušen byl na konci 18. století během josefinských reforem. Do správy Národní galerie byl zdevastovaný areál svěřen v roce 1963, po náročné rekonstrukci sloužil nejprve jako sídlo expozice umění 19. stoletím, to v něm později vystřídal tuzemský středověk, který tu je prezentován dodnes.

Nový návštěvnický okruh se netýká samotné galerijní expozice, věnován je stavebním a kulturním dějinám kláštera. Zahrne komentovanou prohlídku památky, v jejímž interiéru je také nově instalováno lapidárium představující výběr stavebních prvků i dalších artefaktů nalezených během řady archeologických a stavebně historických průzkumů, jež tu v minulosti proběhly.

Nejzásadnější změnou je zpřístupnění zrekonstruovaných klášterních zahrad, do nichž mohou obyvatelé a návštěvníci metropole nově zdarma vstupovat v sezónních otvíracích hodinách branami z Dvořákova nábřeží a ulice Na Františku. Klášter tak nově bude nejen sídlem galerijních sbírek, ale i místem posezení a oddechu. V zahradách byla také nově instalována sochařská expozice. Zahrnuje díla generace skupiny Tvrdohlaví – Jaroslava Róny, Stefana Milkova nebo Františka Skály – i klasiků českého poválečného umění, Karla Malicha, Aleše Veselého či Stanislva Kolíbala. Z celkového zacílení na současnost a nedávnou minulost vystupuje bronzový odlitek Golgoty Františka Bílka. Prezentovaná díla představují z velké zčásti dlouhodobé zápůjčky samotných umělců i soukromých sběratelů. Stavební a rekonstrukční práce v Anežském klášteře stály celkem 37 milionů korun, z nichž 30 bylo uhrazeno z Norských fondů.

Řádově dražší bude plánovaná rekonstrukce Veletržního paláce, předběžně se mluví o 750 milonech. Zpráva, že se Národní galerie definitivně rozhodla vydat cestou adaptace stávajícího sídla sbírek současného a moderního umění namísto zvažované výstavby objektu nového se v médiích objevily na začátku roku. Nyní přinesla ČTK zprávu, že se oficiální vypsání architektonické soutěže již blíží, účast v ní prý přislíbili Herzog de Meuron nebo David Chipperfield, počítá se celkem s cca s deseti soutěžícími, mezi nimi i ateliéry z Česka.

Hlavní otázkou, jež se v souvislosti s alternativami rekonstrukce nebo novostavba, řešila bylo, zda památkáři připustí poměrně razantní zásahy do památkově chráněného Veletržního paláce, jež by si vyžádala jeho adaptace pro současné potřeby galerie. Jeho hlavním problémem je nízká světlost prostor, jejímž jediným řešením se zdá být částečné odstranění stropů a spojení dvou pater v jedno. „V létě se Národní galerii podařilo získat pozitivní stanovisko poradního sboru Národního památkového ústavu a magistrátního odboru památkové péče k záměru transformace Veletržního paláce, na jehož základě lze budovu proměnit v atraktivní a funkční muzeum umění se všemi standardy obvyklými v 21. století,“ uvedl aktuálně pro ČTK ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Po rekonstrukci se má stát z Veletržního paláce hlavní sídlo galerie. Vedle výstavních prostor pro moderní a současné umění, do něj má být soustředěna administrativa, restaurátorské dílny, depozitáře a další zázemí, nacházet se v něm má i studovna, galerijní archiv a knihovna. Kdy by mohla rekonstrukce začít není zatím jasné, zmiňován byl v minulosti rok 2020.