MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2012 květen

Umět se pojistit...

Praha – V době všeobecných úspor Ministerstvo kultury vypsalo zakázku ve výši 95 milionů korun na pojištění svých příspěvkových organizací. Podle ministryně Aleny Hanákové (TOP 09) jsou totiž mezi jednotlivými institucemi příliš velké rozdíly a rezort je celkově „podpojištěn“. Pojištění by mělo být sjednáno pro všech 29 příspěvkových organizací společně a to rovnou na dobu čtyř let. V čem má být nový systém výhodný, ani kolik (zda vůbec) se jím ušetří, ministerstvo neumí říct. Problematické je i samotné centrální zadání zakázky a otázka, co všechno a proti jakým rizikům má být pojištěno.

Příspěvkovými organizacemi Ministerstva kultury jsou tak rozdílné instituce jako Památník národního písemnictví, Valašské museum v přírodě, Památník Lidice či Národní galerie. Jejich statutárními zástupci, kteří nesou plnou odpovědnost za spravovaný majetek i sbírky, jsou ředitelé. Ministryně je sice může na hodinu a bez vysvětlení odvolat, nemůže je však zbavit právní zodpovědnosti vyplývající z jejich funkce. Jediná centrální smlouva na pojištění všech příspěvkových organizací tedy není možná. Bude muset jít o 29 dílčích smluv a někteří ředitelé již dopředu signalizují, že pokud budou ministerstvem dojednané pojištění považovat za nevýhodné, smlouvu nepodepíší.

Stanovit rizika, na která se má pojištění vztahovat, nelze podle ministerstva vzhledem k rozdílnosti jednotlivých institucí dopředu stanovit. Ani to však prý záměr dojednat pojištění centrálně nezpochybňuje. Nejasné je ale dokonce i to, co má být předmětem pojištění. Státní majetek ze zákona pojištěn být nemusí. Většina příspěvkových organizací tak má v současnosti pojištěn jen vozový park, dražší technické vybavení a některé ze svých objektů. Podle úředníků ministerstva by se však nyní pojištění mělo týkat i sbírek.

Na otázku, zda a podle jaké metodologie je možné stanovit pojistnou cenu sbírek, však ředitelé řady oslovených institucí odpověděli, že něco takového vůbec nelze. Evidence sbírkových fondů není v takovém stavu, aby pouze na jejím základě šlo vyčíslit pojistnou cenu. Druhou stránkou věci je, že mnoho sbírkových předmětů má především kulturní hodnotu, kterou pojistná cena nikdy nemůže plně postihnout. Pojišťovat sbírky proto není ve světě obvyklé. Veřejné instituce sbírkové předměty většinou pojišťují jen v případě zápůjček, někdy jen na transport, nikoli na dobu samotného vystavení.

Studie objednaná Evropskou komisí ostatně loni konstatovala, že evropská muzea přeceňují rizika půjčování uměleckých děl mezi sebou. Z 5 605 zápůjček realizovaných mezi lety 2003–2010 došlo k pojistné události jen v 7 případech, a to v celkové pojistné hodnotě 80 tisíc eur. Náklady na pojištění přitom podle studie, kterou citoval časopis The Art Newspaper, dosahují až 15 procent výstavních rozpočtů. Na Slovensku, kde jsou kulturní instituce komerčně pojištěny v mnohem větší míře než u nás, opuštění této praxe prosazuje Ministerstvo financí, neboť je podle něj pro stát nevýhodná.

Pokud bychom ale vzali záměr pojistit sbírky vážně, museli bychom konstatovat, že cenové odhady Ministerstva kultury jsou hrubě podhodnocené. Standardní praxe v případě uměleckých děl počítá s pojistkou ve výši 1 procenta ceny díla. Podle této logiky by celková cena majetku, který chce ministerstvo pojistit byla necelých 2,4 miliardy korun. To je ve skutečnosti cena sbírkových předmětů jen v jednom patře Veletržního paláce. Vše tedy nasvědčuje tomu, že ve skutečnosti jde jen o umělé navyšování pojistek. Pokud se totiž bude nově vyjednané pojištění týkat i sbírek, v podstatě žádná částka nemůže být napadnuta jako příliš vysoká.

Projekt centrálního pojištění převzala ministryně Alena Hanáková od svého předchůdce Jiřího Bessera (TOP 09). Ten, krátce před tím, než odešel z vlády kvůli tomu, že lhal v majetkovém přiznání, si na ředitelích příspěvkových organizací – podle některých pod nátlakem – vymohl podpis smlouvy o přistoupení k centrálnímu zadání veřejné zakázky. Po Besserově rezignaci celá věc na několik měsíců usnula. Zakázka na v úvodu zmiňovaných 95 milionů korun byla vyhlášena až letos v březnu. Do soutěže se přihlásilo 5 pojišťoven, jejich nabídky má ministerstvo vyhodnocovat začátkem května.

Osobou, která má na ministerstvu pojištění příspěvkových organizací na starost, je někdejší Besserova poradkyně pro personalistiku Hana Červenková. Podle ČTK je Červenková partnerkou Besserova přítele, berounského podnikatele Pavla Hrácha, který byl pravomocně odsouzen za uplácení manažerky České konsolidační agentury a se kterým ministr spoluvlastnil firmu registrovanou ve Spojených státech, kterou neuvedl ve svém majetkovém přiznání. Pojištění je posledním úkolem, který bude Červenková na ministerstvu plnit, neboť z úřadu odchází k 1. červnu.