MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2014 únor

Zet má cenu

  • Datum / 07. 02. 2014
  • Autor / Ledvina Josef
  • Rubrika / zprávy

Praha – Laureátem Ceny od Vladimíra Kokolii se stal Martin Zet. Z pětice finalistů (Zet, Karel Malich, Marek Meduna, Jan Merta, Tomáš Vaněk) jej vybrala odborná porota v polovině prosince. „Oslovil nás nadšením pro to, co zrovna dělá, otevřeností vůči mladým umělcům a uměním plným přesahů mezi médii. Ačkoli je jeho tvorba hravá, je zároveň vážná, dotažená a autentická. Je z ní zřejmý životní nadhled,“ zdůvodnili své rozhodnutí porotci.

Martin Zet (1959) absolvoval v 80. letech studium na pražské Akademii výtvarných umění. Zpočátku se věnoval kamenosochařské tvorbě, aniž by ji ovšem veřejně prezentoval. Později se jeho klíčovými vyjadřovacími prostředky staly video a performance. V současnosti vede Ateliér video na brněnské FAVU. V roce 2012 se zúčastnil 7. berlínského bienále. V rámci umělecké scény hojně diskutovanou a velmi kladně hodnocenou událostí loňského roku se stala Zetova předběžná retrospektiva To nejhorší z Martina Zet v Divus Prager Kabarettu.

Tradičně dostává laureát dar podle svého přání – například Lukáš Jasanský a Martin Polák dostali v roce 2010 každý po jednom páru manšestrových kalhot. Netradičním přáním Martina Zeta bylo, aby cena byla udělena místo něj Karlu Malichovi. „V tom jsme Martinovi s radostí vyhověli. O konkrétní podobě Malichova ocenění ovšem zatím není rozhodnuto. Vyplyne nejspíše až z osobního setkání obou umělců,“ komentuje vzniklou situaci porotkyně Johanka Lomová.

Dalšími porotci byli umělci Richard Nikl, Oldřich Bystřický, Anna Hulačová a Petr Šprincl. Cenu od (…) udílí každý rok iniciativa Umělec má cenu umělci staršímu 35 let „z potřeby upozornit, kdo je pro mladší generaci autoritou a kdo má její respekt“. Všem porotcům i nominátorům naopak musí být méně než 35 let. Tradice byla zahájena v roce 2007 z popudu Michala Pěchoučka a Dominika Langa. Patronem prvního ročníku se stal Jiří Kovanda a cenu tehdy získal Vladimír Skrepl.

Cena se vždy jmenuje po posledním laureátovi. V roce 2012 jím byl Vladimír Kokolia, který stál také za poněkud konspirativní podobou posledního předávacího ceremoniálu. Pozvaní hosté museli nejprve navštívit čajovnu na pražském Letenském náměstí, aby byli odtud nasměrováni do nedalekého Tai Chi klubu. V autenticky čínském prostředí pak konzumovali švestkové víno a čekali několik hodin na ohlášení vítěze. Dlouhou chvíli jim, kromě obvyklé konverzace s ostatními hosty, ukracoval zpěv karaoke na melodie čínské populární hudby.

Ve vedlejších kategoriích byli v rámci akce Umělec má cenu oceněni Lada Hubatová-Vacková za výstavu Tiché revoluce uvnitř ornamentu v Moravské galerii v Brně, Edith Jeřábková a Jiří Kovanda za kurátorskou přípravu výstavy Svět se otáčí a všechno z něj sklouzává v galerii Hunt Kastner Artworks a Pavla Sceranková za samostatnou výstavu Žena na měsíci na pražské Staroměstské radnici.