MĚSÍČNÍK O UMĚNÍ, ARCHITEKTUŘE, DESIGNU A STAROŽITNOSTECH

přihlášení

2010 duben

Františka Lachmanová

Františka Lachmanová (*1986) si o své osobě přála zveřejnit následující: „Františka Lachmanová je studentka ateliéru ilustrace a grafiky na VŠUP, mezi jejíž první absolventy patřil Josef Mařatka, který v roce 1900 odjel do Paříže, kde krátce pracoval v ateliéru Augusta Rodina, jemuž v roce 1902 uspořádal v Praze výstavu. Při návštěvě Moravy se pak Rodin údajně vyjádřil o českém knedlíku, že to je myšlenka před poezií. Dnes již existují desítky různých receptů. Zde je výčet základních: jáhlový (jáhly, sůl, bezlepková mouka), houskový (mouka, rohlík, vejce, sůl, voda nebo sodovka), kynutý kvasnicový (mouka, mléko, vejce, kvasnice), tyrolský houskový (mouka, houska, cibule, slanina, mléko, vejce, sůl, pepř, petrželka), plněný houbový (houby, mouka, sádlo, cibule, strouhanka, slanina, veka, mléko, vejce, pepř a sůl), špekový (uzené, slanina, mléko, vejce, veka, mouka, muškátový květ, sůl a pepř), ovocný (různé náplně), bramborový (brambory, mouka, škrobová moučka, sůl, vejce), šulánky (brambory, mouka, mléko či voda, sůl), jihočeské drbáky (brambory, mouka jen na obalení), český chlupatý (brambory, mouka, vejce, sůl, sádlo, cibule), maďarský (veka, papriky, vejce, máslo, cibule, sůl a pepř), strouhankový (strouhanka, vejce, máslo, mléko), švábský sýrový (veka, mléko, tvrdý sýr, vejce, cibule, petržel, máslo, lžička mouky), játrový do polévek a tvarohový. V historii města Deggendorf hraje knedlík velmi důležitou roli: podle místní pověsti posloužil při obléhání města husity jako účinná zbraň.“